Nacionalismus

Nacionalismus je myšlenkový směr, podle kterého je národ základní jednotkou politického uspořádání a má právo na vlastní stát. Vznikl v 19. století, jehož vrcholem byl revoluční rok 1848, a na mincích je jeho stopa dobře viditelná – národní symboly nahradily panovnický portrét i jeho tituly.

Historie

Do té doby byla poslušnost vázána na panovníka a víru, ne na jazyk. Změnu přinesla Velká francouzská revoluce, která prohlásila za zdroj moci národ, a napoleonské války, jež myšlenku rozšířily po celé Evropě – často právě odporem proti francouzské nadvládě.

V 19. století se nacionalismus stal hlavní politickou silou. V českých zemích probíhalo národní obrození zaměřené na jazyk, dějiny a kulturu; jinde vedl ke sjednocení Itálie a Německa a k rozpadu mnohonárodnostních říší. Rok 1848 bývá označován za jaro národů.

Jeho vyústěním byl rozpad Rakouska-Uherska a Osmanské říše po první světové válce a vznik nástupnických států včetně Československa. Ve 20. století ale ukázal i odvrácenou tvář – v krajní podobě posloužil jako základ fašismu a nacismu.

Národ na mincích

Numismaticky je vývoj názorný. Do 19. století nesla mince panovníka, jeho titulaturu a rodový znak – mince byla jeho, ne země. S nástupem národních států se objevují státní znaky, alegorické postavy a národní hesla.

Československé mince jsou toho ukázkou. Po roce 1918 se na nich objevuje lev, lipová ratolest a motivy odkazující k domácí tradici; panovnický portrét mizí úplně, protože stát je republika. Podobně vypadá přechod v Itálii, Německu i v nástupnických státech na Balkáně.

Pro sběratele je zajímavé sledovat právě ten přelom. Mince z let, kdy se stát měnil, se často razily krátce a v nízkých nákladech; k tomu patří i ražby, které vznikly pro státy, jež dlouho nevydržely. Nacionalismus tak zanechal v numismatice pestrou a poměrně dostupnou stopu.