Péróz I.

Péróz I. (vládl 459-484) byl sásánovský král Persie, který vedl katastrofální války proti hefthalitům (bílým Hunům) a nakonec padl v boji. Jeho vláda znamenala počátek úpadku sásánovské říše. Mince Péróze I. s charakteristickým zoroastrijským ohněm a korunou s křídly představují poslední období klasického sásánovského mincovnictví.

Historie

Péróz byl synem Jazdgarda II. a po otcově smrti v roce 457 musel bojovat o trůn se svým starším bratrem Hormizdem III. Občanská válka trvala dva roky a Péróz zvítězil pouze díky vojenské pomoci hefthalitů, kočovného lidu ovládajícího Baktrii a oblasti střední Asie. Za jejich pomoc musel zaplatit obrovský tribut a postoupit jim východní provincie. Tato závislost na hefthalitském králi Chušnavázovi znamenala začátek podřízení Persie stepním národům.

Počátek Pérózovy vlády byl poznamenán katastrofální sedmiletým suchem a hladomorem, který zpustošil říši. Péróz musel otevřít královské sýpky a prominout daně, což vyčerpalo státní pokladnu. Snažil se reformovat správu a posílit centrální moc, ale provinční šlechta se bouřila. V náboženské politice podporoval ortodoxní zoroastrismus a pronásledoval křesťany a manichejce. Nechal sestavit části Avesty, posvátné knihy zoroastrismu.

Péróz se snažil obnovit perskou moc vojenskými taženími. Vedl úspěšnou válku proti Kidaritům v Gandháře, ale jeho pokusy získat zpět území ztracená hefthalitům skončily katastrofou. V první válce byl poražen a zajat, musel zaplatit obrovské výkupné a nechat syna jako rukojmí. V roce 484 vedl velkou armádu proti hefthalitům, ale padl do pasti u Balchu. Perská armáda byla zničena, Péróz a jeho celý doprovod zahynuli. Jeho smrt znamenala kolaps východní hranice a hefthalité ovládli značnou část Persie. Říše se zotavila až za Husrava I. Anušírvána o generaci později.

Mincovnictví Péróze I.

Péróz razil stříbrné drachmy podle sásánovské tradice ve více než třiceti mincovnách napříč říší. Na lícní straně je královský portrét v profilu s charakteristickou korunou s křídly a kulovitou špicí, symbolizující spojení s božským světem. Péróz má dlouhé kudrnaté vlasy a vous podle perské módy. Nápis v pahlaví zní "Péróz, král králů". Rubová strana zobrazuje zoroastrijský oltář s plamenným ohněm a dvěma strážci.

Kvalita Pérózových mincí postupně klesala, což odráží ekonomické problémy říše. Rané ražby jsou umělecky kvalitní s detailním portrétem, pozdější jsou hrubší s nižším obsahem stříbra. Existují také měděné a bronzové mince pro lokální oběh. Zajímavé jsou speciální emise ražené pro platbu tributu hefthalitům - mají kontramarky nebo dvojjazyčné nápisy. Některé mince nesou astronomické symboly související se zoroastrijským kalendářem. Pérózovy mince jsou poměrně běžné v nálezech od Sýrie po Indii, což dokládá rozsah sásánovského obchodu. Jeho mincovnictví dokumentuje poslední období tradiční perské moci před nadvládou stepních národů.

Zajímavosti

• Péróz zavedl titul "Kej" odvozený od mytických perských králů, aby posílil svou legitimitu
• Jeho koruna s křídly vážila prý tolik, že ji musel podpírat speciální mechanismus
• Hefthalité po jeho smrti razili mince s Pérózovým portrétem, ale s vlastními nápisy
• V čínských pramenech je Péróz zmíněn jako "Pi-lu-si", který žádal pomoc proti "bílým Hunům"
• Největší poklad Pérózových mincí - přes 1000 drachem - byl nalezen v Tádžikistánu