Pontifikát

Pontifikát (z latinského pontificatus, odvozeného od pontifex – velekněz) označuje období vlády papeže jakožto hlavy katolické církve a suveréna Svatého stolce. V širším smyslu zahrnuje také souhrn papežových duchovních a světských pravomocí. Pontifikát začíná okamžikem, kdy nově zvolený kardinál přijme volbu konkláve a zvolí si papežské jméno, a končí smrtí, dobrovolnou abdikací (renuntiatio) nebo vzácně sesazením papeže.

Trvání a počítání

Délka pontifikátu se historicky výrazně lišila. Nejdelším doloženým pontifikátem byl podle tradice pontifikát sv. Petra (asi 34–67), moderní rekord drží Pius IX. (1846–1878) s 31 lety a 7 měsíci. Naopak nejkratším byl pontifikát Urbana VII. (1590), který zemřel po pouhých 13 dnech, aniž byl korunován. Roky pontifikátu se počítají od data zvolení a označují se jako Anno I, Anno II atd. Toto počítání má zásadní význam pro dataci papežských mincí a medailí.

Historický vývoj

Pojem pontifex pochází ze starověkého Říma, kde označoval členy kněžského kolegia pontifices v čele s pontifex maximus. Po christianizaci říše přešel titul na římské biskupy. Od středověku získal papež kromě duchovní autority také světskou moc nad Papežským státem, která trvala až do italského sjednocení roku 1870. Od Lateránských smluv (1929) vykonává papež světskou suverenitu pouze nad Vatikánem.

Abdikace papeže byla historicky vzácná. Nejznámějším případem je Celestin V., který roku 1294 abdikoval po pouhých pěti měsících. V moderní době abdikoval Benedikt XVI. roku 2013 jako první papež od roku 1415.

Numismatický význam

Pontifikát má pro papežskou numismatiku klíčový význam jako základní datační prvek. Na mincích a medailích Papežského státu (do 1870) i Vatikánu (od 1929) se uvádí rok pontifikátu římskými číslicemi, například Anno I (první rok), Anno V (pátý rok) nebo Anno XXV (dvacátý pátý rok). Tato datace umožňuje přesné určení doby ražby i bez uvedení kalendářního roku.

Typická legenda na papežské minci obsahuje jméno papeže s pořadovým číslem a označením pontifikátu: například PIVS IX PONT MAX A XXV (Pius IX., nejvyšší velekněz, rok 25) nebo ALEXANDER VI PONT MAX (Alexandr VI., nejvyšší velekněz). Zkratka PONT MAX nebo P M znamená Pontifex Maximus.

Zvláštní numismatickou kategorii tvoří ražby Sede vacante (prázdný stolec) – mince a medaile vydávané v období mezi smrtí jednoho papeže a zvolením jeho nástupce. Tyto ražby nesou označení SEDE VACANTE a rok sede vacante příslušného století či konkrétní datum. Vydával je kardinál camerlengo (komoří), který spravoval majetek Svatého stolce během interregna.

Mezi numismaticky nejvýznamnější pontifikáty patří dlouhé vlády papežů jako Pius IX. (1846–1878), Lev XIII. (1878–1903) nebo Jan Pavel II. (1978–2005), které přinesly rozsáhlé série mincí a medailí s postupně se měnícími portréty stárnoucího papeže. Naopak krátké pontifikáty jako Jan Pavel I. (1978, pouhých 33 dní) zanechaly pouze minimum numismatických památek.

Zajímavosti

• Titul Pontifex Maximus užívali původně římští císaři jako velekněží státního kultu. Poslední císař, který ho používal, byl Gratianus (zemřel 383).
• Papežské mince z prvního roku pontifikátu (Anno I) bývají často vzácnější, protože ražba začínala až po ustálení nové vlády.
• Během západního schizmatu (1378–1417) existovali souběžně dva i tři papežové s vlastními pontifikáty, což se odráží i v numismatice té doby.
• Kalixt III. (1455–1458) nařídil během svého pontifikátu revizní proces s Johankou z Arku, který vedl k její rehabilitaci.
• Pontifikát Alexandra VI. (1492–1503) z rodu Borgiů patří k nejkontroverznějším v dějinách církve, ale zanechal bohatý numismatický odkaz s ražbami z více než sedmi mincoven.