Republika

Republika je státní zřízení založené na vládě volených zástupců lidu, kde nejvyšší moc nepochází z dědičného práva, ale z vůle občanů vyjádřené ve volbách. Tento politický systém vznikl v antice jako protiklad k monarchii a tyranii, přičemž název pochází z latinského res publica znamenající věc veřejná. V numismatice představují republikánské mince významnou kategorii, často nesoucí symboly svobody, rovnosti a národní identity místo panovnických portrétů.

Historie

První republiky vznikaly ve starověkém Řecku jako městské státy s demokratickou nebo oligarchickou vládou. Athénská demokracie za Perikla v 5. století před Kristem vytvořila model přímé účasti občanů na správě věcí veřejných. Ačkoliv omezená pouze na svobodné muže, položila základy republikánských ideálů občanské rovnosti před zákonem. Řecké polis razily stříbrné tetradrachmy se symboly města - sova pro Athény, pegas pro Korint - místo vladařských portrétů.

Římská republika trvající od svržení posledního krále v roce 509 před Kristem do nástupu Augusta představovala nejdokonalejší antický republikánský systém. Senát, konzulové a lidová shromáždění vytvářely systém brzd a rovnovah zabraňující koncentraci moci. Republikánské denáry nesly zkratku SPQR (Senatus Populusque Romanus) a zobrazení bohů, hrdinů či historických událostí. Krize pozdní republiky vedla k občanským válkám a transformaci v císařství.

Středověké městské republiky vznikaly v severní Itálii od 11. století jako reakce na oslabení císařské moci. Benátská republika s dóžetem v čele vytvořila unikátní oligarchický systém trvající přes tisíc let až do roku 1797. Benátské zlaté dukáty se svatým Markem se staly nejstabilnější evropskou měnou. Florentská republika střídavě s medicejskou signorií experimentovala s různými formami vlády. Janovská, pisánská a sienská republika soupeřily o kontrolu obchodu.

V německé říši získala některá města status svobodných říšských měst s republikánským zřízením. Norimberk, Augsburg, Frankfurt či Hamburg si zachovaly samosprávu až do 19. století. Švýcarská konfederace vznikla postupným spojováním alpských kantonů od roku 1291. Nizozemská republika Spojených provincií vyhlášená v roce 1581 po odtržení od Španělska představovala první moderní republikánský stát, kde moc sdílely městské oligarchie s místodržitelem z rodu Oranžských.

Osvícenství přineslo teoretické zdůvodnění republikanismu v dílech Montesquieua, Rousseaua a Locka. Americká revoluce vyústila v roce 1776 ve vznik Spojených států amerických, první moderní republikánské federace. Ústava z roku 1787 s dělbou moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní se stala vzorem. Francouzská revoluce v roce 1792 svrhla monarchii a vyhlásila první francouzskou republiku s heslem Liberté, Égalité, Fraternité.

Devatenácté století znamenalo postupný nástup republikánského zřízení v Latinské Americe po získání nezávislosti na Španělsku a Portugalsku. V Evropě vznikaly republiky po revolucích 1848, většinou krátkodobě. Třetí francouzská republika ustanovená 1870 vydržela až do roku 1940. Po první světové válce zanikly monarchie v Německu, Rakousku-Uhersku, Rusku a Turecku. Československá republika vyhlášená 28. října 1918 představovala jeden z nejúspěšnějších nových demokratických států s prezidentem T. G. Masarykem v čele.

Republikánské instituce a symboly

Struktura republikánských institucí vychází z principu dělby moci a vzájemné kontroly. Zákonodárný sbor - parlament, kongres či národní shromáždění - reprezentuje vůli lidu a přijímá zákony. Dvoukomorový systém s dolní sněmovnou a senátem vytváří dodatečnou kontrolu. Výkonná moc v čele s prezidentem nebo premiérem implementuje zákony. Nezávislé soudnictví garantuje spravedlnost a ústavnost.

Republikánské mincovnictví se vyznačuje specifickou symbolikou. Místo panovnických portrétů zobrazuje alegorie svobody, spravedlnosti či vlasti. Marianne s frygickou čapkou symbolizuje Francouzskou republiku, Helvetia Švýcarsko, Germania Německo. Americké mince nesou nápis In God We Trust a E Pluribus Unum. Československé mince zobrazovaly českého lva a slovenský znak s heslem Pravda vítězí.

Republikánské hodnoty zdůrazňují občanské ctnosti - patriotismus, účast na veřejném životě, respekt k zákonům. Vzdělávací systém vychovává občany schopné informovaného rozhodování. Svoboda tisku umožňuje kontrolu moci a veřejnou diskusi. Pravidelné volby zajišťují legitimitu a možnost změny. Ústava definuje základní práva a svobody chráněné před tyranií většiny.

Zajímavosti

• San Marino je nejstarší dosud existující republikou, nezávislou od roku 301 po Kristu s kontinuální republikánskou tradicí
• Benátský dukát byl ražen ve stejné podobě a váze 650 let, nejdéle ze všech evropských mincí
• Polsko-litevská šlechtická republika volila krále, ale považovala se za republiku s monarchistickou fasádou
• Republika Ragusa (Dubrovník) používala na mincích nápis Libertas jako jediný křesťanský stát své doby
• Československé desetikoruny z roku 1928 s alegorií republiky patří mezi umělecky nejcennější evropské mince 20. století
• Římská republika trvala 482 let, déle než většina říší a království v dějinách