Socialismus

Socialismus je politický a ekonomický směr usilující o omezení velkých majetkových nerovností a o spravedlivější rozdělení bohatství, typicky posílením společného vlastnictví nebo veřejné kontroly nad klíčovými oblastmi hospodářství. V praxi může mít podobu reformní sociální politiky i autoritativních režimů, které se za socialismus označovaly.

Historie

Kořeny socialismu sahají do 19. století, kdy rychlá industrializace přinesla prudké sociální rozdíly, chudobu dělníků ve městech a nové konflikty mezi prací a kapitálem. Vznikala dělnická hnutí, odbory a politické strany, které požadovaly kratší pracovní dobu, bezpečnější podmínky, sociální pojištění a přístup ke vzdělání. Vedle praktických požadavků se rozvíjely i teorie, které kritizovaly soukromé vlastnictví výrobních prostředků a hledaly alternativní uspořádání společnosti.

Rané podoby socialismu bývají označovány jako „utopické“ – spojované například s představami komunitního života, družstev a plánovaného hospodářství v malém měřítku. V polovině 19. století pak získal velký vliv marxismus, který chápal dějiny jako zápas společenských tříd a očekával, že kapitalismus bude vystřídán společností založenou na kolektivním vlastnictví a jiné organizaci práce. Z marxistické tradice se postupně oddělily různé proudy: část směřovala k revoluční změně, část k parlamentní a reformní cestě.

Na přelomu 19. a 20. století se v Evropě posilovala sociální demokracie, která často prosazovala socialistické cíle postupnými reformami: sociální pojištění, pracovní právo, rozšiřování volebního práva a veřejné služby. Vedle ní se formovaly radikálnější směry. Zlom přinesla roku 1917 ruská revoluce a vznik státu, který se prohlásil za socialistický. V 20. století se pak socialismus stal jedním z hlavních ideových pólů světové politiky, zejména po druhé světové válce, kdy vznikl blok států ve východní Evropě, které přijaly sovětský model.

V československém kontextu je socialismus nejčastěji spojován s obdobím 1948–1989, kdy stát převzal rozhodující kontrolu nad hospodářstvím, proběhla rozsáhlá znárodnění a kolektivizace a politická soutěž byla fakticky odstraněna. Ekonomika byla organizována plánováním a velká část výroby i obchodu podléhala státnímu řízení. Současně se rozšířily některé sociální jistoty (například dostupnost základního vzdělání a zdravotní péče), ale za cenu omezení občanských svobod, cenzury a politických represí. Zkušenost s autoritativní podobou „reálného socialismu“ výrazně ovlivnila to, jak se tento pojem v regionu vnímá dodnes.

Po roce 1989 se ve střední Evropě prosadil přechod k tržní ekonomice a pluralitní politice, zatímco v západní Evropě se reformní socialistické a sociálnědemokratické proudy dál podílely na budování sociálního státu. Proto se pod jedním slovem „socialismus“ v různých zemích často skrývají výrazně odlišné zkušenosti: od demokratických reforem až po centralizované režimy.

Hlavní myšlenky a projevy v praxi

Společným jmenovatelem socialistických směrů je důraz na sociální spravedlnost, solidaritu a omezení extrémních nerovností. Nástroje, které se s tím pojí, mohou být různé: veřejné vlastnictví části ekonomiky, silná regulace trhu, progresivní zdanění, sociální transfery nebo podpora družstevnictví. V demokratickém prostředí bývá socialismus často chápán jako snaha korigovat tržní mechanismy tak, aby výsledek nebyl sociálně destruktivní. V autoritativních podobách naopak převládalo centralizované řízení, monopol moci a potlačení opozice.

Z hlediska historie peněz a sběratelství se socialismus promítl i do ikonografie a témat ražeb: státy zdůrazňovaly práci, průmysl, zemědělství, státní symboly a ideologické motivy. U mincí, medailí či vyznamenání z období 20. století se často setkáte s kolektivními motivy (dělník, rolník, továrna), s výročími osvobození a s propagandistickými hesly. Pro sběratele je důležité odlišit běžné oběžné mince od pamětních emisí a medailí, u nichž může hrát roli náklad, materiál i dobový kontext vydání.