Socialismus

Socialismus je ekonomický a politický systém usilující o společenské vlastnictví výrobních prostředků a spravedlivější rozdělení bohatství prostřednictvím plánování ekonomiky a omezení soukromého kapitálu. V českých zemích se socialistické ideje rozvíjely od 70. let 19. století, prakticky byly realizovány v období 1948–1989 jako státní socialismus sovětského typu. Socialistická ekonomika zrušila tržní mechanismy včetně volné tvorby cen a měnové konvertibility, což vedlo k chronickým nedostatkům a ekonomické stagnaci.

Historie

Socialistické myšlenky pronikly do českých zemí v období průmyslové revoluce jako reakce na sociální problémy kapitalismu. První dělnické spolky vznikaly v šedesátých letech 19. století. Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická založená roku 1878 se stala masovou stranou prosazující reformní socialismus. Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký šířili marxistické ideje. Anarchističtí socialisté kolem Václava Štursy prosazovali revoluční cestu.

Rakouský socialismus ovlivnil české dělnické hnutí prostřednictvím austromarxismu Viktora Adlera a Otto Bauera. Brněnský program z roku 1899 požadoval zespolečenštění výrobních prostředků demokratickou cestou. Bohumír Šmeral teoretizoval o národnostní otázce v socialismu. První světová válka radikalizovala dělnictvo. Všeobecná stávka 14. října 1918 přispěla k pádu monarchie. Socialisté vstoupili do vlády nové republiky.

Meziválečné období přineslo štěpení socialistického hnutí. Komunistická strana Československa založená 1921 prosazovala revoluční socialismus podle sovětského vzoru. Sociální demokracie hájila reformní socialismus v rámci parlamentní demokracie. Národní socialisté kombinovali socialismus s nacionalismem. Družstevní socialismus budoval Kampelička a konzumní družstva jako alternativu kapitalistickým podnikům.

Velká hospodářská krize posílila socialistické ideje. Plánovaná ekonomika Sovětského svazu kontrastovala s krizí kapitalismu. Intelektuálové jako Záviš Kalandra nebo Julius Fučík viděli v socialismu budoucnost. Edvard Beneš teoretizoval o syntéze demokracie a socialismu. Mnichovská krize zdiskreditovala kapitalistický Západ. Moskevská orientace části levice připravila půdu pro poválečný vývoj.

Košický vládní program 1945 zahájil socialistickou transformaci znárodněním klíčového průmyslu, bank a pojišťoven. Dvouletý plán kombinoval plánování se soukromým sektorem. Třetí republika představovala pokus o specifickou československou cestu k socialismu. Únorový převrat 1948 nastolil monopol komunistické strany. Gottwald vyhlásil budování socialismu podle sovětského modelu. Znárodnění, kolektivizace a centrální plánování likvidovaly tržní ekonomiku.

Stalinistický socialismus padesátých let znamenal teror a ekonomickou militarizaci. Pětiletky preferovaly těžký průmysl na úkor spotřeby. Měnová reforma 1953 konfiskovala úspory. Pracovní tábory využívaly otrockou práci. Destalinizace po roce 1956 zmírnila represe, ale zachovala centrální plánování. Novotného technokratický socialismus šedesátých let hledal efektivnější formy řízení.

Pražské jaro 1968 představovalo pokus o reformu socialismu. Ota Šik prosazoval tržní socialismus kombinující plán a trh. Samospráva podniků měla nahradit byrokratické řízení. Akční program KSČ sliboval socialismus s lidskou tváří. Sovětská invaze ukončila reformy. Normalizační socialismus Gustáva Husáka konzervoval neefektivní systém. Spotřební socialismus sedmdesátých let zvyšoval životní úroveň na dluh.

Krize socialismu v osmdesátých letech vedla k ekonomické stagnaci. Přestavba Michaila Gorbačova inspirovala diskuse o reformě. Prognostický ústav analyzoval selhání socialistické ekonomiky. Sametová revoluce 1989 ukončila socialistický experiment. Václav Klaus prosazoval rychlou transformaci, ekonomové ČSSD hájili tržní socialismus. Levice redefinovala socialismus jako sociální demokracii v tržní ekonomice.

Postsocialistická transformace privatizovala státní majetek a obnovila kapitalismus. Nostalgie po socialistických jistotách přetrvává u části populace. Komunistická strana prosazuje demokratický socialismus. Sociální demokracie realizuje socialistické prvky v podobě redistribuce a sociálního státu. Debaty o základním příjmu nebo znárodnění strategických odvětví ukazují přetrvávající vliv socialistických idejí.

Socialistická ekonomika a peněžní systém

Socialistické plánování nahradilo tržní mechanismy centrálními direktivami. Státní plánovací komise určovala výrobu, ceny a mzdy. Pětileté plány stanovily produkční cíle bez ohledu na poptávku. Měkké rozpočtové omezení umožňovalo podnikům hospodařit se ztrátou. Absence konkurence vedla k neefektivnosti a plýtvání. Chronický nedostatek spotřebního zboží kontrastoval s přebytkem neprodejných výrobků.

Socialistická měna ztratila funkci univerzálního ekvivalentu. Koruna nebyla konvertibilní, existovaly různé okruhy peněz – obyvatelstvo, podniky, zahraničí. Devizový příděl nahradil volný nákup cizí měny. Tuzex prodával západní zboží za bony získané výměnou valut. Černý trh s valutami kvetl. Vnitřní dluh státu vůči obyvatelstvu rostl kvůli nucenému spoření při nedostatku zboží.

Mincovnictví v socialismu ztratilo ekonomický význam. Mince z obecných kovů měly pouze oběžnou funkci. Pamětní ražby ze stříbra sloužily propagandě režimu. Zlaté mince se nerazily, zlato bylo státním monopolem. Sběratelství mincí bylo tolerováno jako neškodný koníček. Numismatické společnosti fungovaly pod kontrolou státu.

Cenová regulace deformovala ekonomiku. Dotované ceny základních potravin a nájmů nevyjadřovaly náklady. Skryté zdražování snižováním kvality nahrazovalo inflaci. Šedá ekonomika melouchů a úplatků kompenzovala nefunkčnost oficiální ekonomiky. Veksláci nelegálně směňovali valuty. Podniková privilegia jako rekreace nebo nedostatkové zboží nahrazovaly mzdové motivace.

Zajímavosti

• Socialistická miliarda – Československo darovalo rozvojovým zemím zbraně a zboží za více než miliardu dolarů
• Plánovaný nedostatek – Toaletní papír byl úmyslně nedostatkovým zbožím pro vytvoření pocitu vzácnosti běžných věcí
• Měnová reforma – Roku 1953 stát ukradl občanům 14 miliard korun výměnou 50:1 nad limit 300 korun
• Robotizace – ČSSR měla nejvíce průmyslových robotů na obyvatele v sovětském bloku
• Vítězný únor – Během únorového převratu 1948 zmizelo ze země přes 100 tun zlata neznámo kam
• Socialistické rekordy – Československo vyrobilo 1989 rekordních 15 milionů párů bot, většina skončila ve skladech