Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), první československý prezident a zakladatel moderního československého státu, se stal nejčastěji zobrazovanou osobností na československých platidlech a pamětních ražbách. Jeho portrét zdobil bankovky, mince a medaile od vzniku republiky až po současnost. V numismatice představuje Masaryk symbol demokratických ideálů a státní samostatnosti českého a slovenského národa.

Historie

Tomáš Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně do rodiny kočího na císařském statku. Díky mimořádnému nadání a podpoře učitelů vystudoval gymnázium v Brně a poté filozofii ve Vídni a Lipsku. V roce 1882 se stal profesorem filozofie na české univerzitě v Praze, kde působil až do začátku první světové války. Jeho kritické myšlení a odvaha postavit se proti nepravdě se projevily již v hilsneriádě a rukopisných sporech.

Během první světové války vedl Masaryk ze zahraničí odboj proti Rakousku-Uhersku. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem organizoval československé legie a získával podporu dohodových mocností pro vznik samostatného státu. Dne 28. října 1918 byla vyhlášena Československá republika a 14. listopadu téhož roku byl Masaryk zvolen jejím prvním prezidentem.

První numismatické zobrazení Masaryka se objevilo již v roce 1920 na pamětní medaili k jeho sedmdesátinám od medailéra Otakara Španiela. Tato bronzová medaile s Masarykovým profilem se stala vzorem pro mnoho dalších numismatických portrétů. V témže roce začaly přípravy na vydání bankovek s Masarykovým portrétem, které však byly realizovány až později.

Významným milníkem bylo vydání desetikoruny s Masarykovým portrétem v roce 1928 k desetiletému výročí vzniku republiky. Tuto pamětní stříbrnou minci navrhl opět Otakar Španiel a stala se první československou mincí s vyobrazením žijící osoby. Ražba vyvolala diskuze, protože Masaryk původně odmítal své zobrazení na platidlech za svého života.

Po Masarykově abdikaci v roce 1935 a zejména po jeho smrti 14. září 1937 se jeho portrét stal častým motivem československých platidel. V roce 1937 byla vydána pamětní dvacetikoruna s Masarykovým portrétem od Otakara Španiela, která se stala jednou z nejkrásnějších československých mincí. Současně probíhaly práce na bankovkách vyšších nominálů s Masarykovým portrétem.

Období Protektorátu a komunistického režimu znamenalo přerušení masarykovské numismatické tradice. Nacisté zakázali všechny připomínky první republiky a komunisté považovali Masaryka za buržoazního politika. Jeho jméno a podobizna zmizely z veřejného prostoru na více než padesát let. Výjimkou byly pouze exilové ražby československé vlády v Londýně během druhé světové války.

K rehabilitaci Masaryka v numismatice došlo až po sametové revoluci 1989. V roce 1990 byla vydána pamětní stříbrná stokoruna k 140. výročí narození T. G. Masaryka, která symbolicky obnovila přerušenou tradici. Od té doby bylo vydáno množství pamětních mincí a medailí s Masarykovým portrétem k různým výročím.

Vrcholem postkomunistické masarykovské numismatiky se stalo umístění jeho portrétu na pětitisícikorunovou bankovku v roce 1993. Tato nejvyšší bankovka České republiky, navržená Oldřichem Kulhánkem, zobrazuje Masaryka společně s panoramatem Pražského hradu a katedrály svatého Víta. V roce 2000 byla vydána zlatá mince v hodnotě 10 000 korun k miléniu, která rovněž nesla Masarykův portrét.

Masarykovo zobrazení v numismatice

Ikonografie Masarykových numismatických portrétů prošla vývojem od realistických zobrazení k stylizovaným interpretacím. Nejčastěji je zobrazován z pravého profilu v pozdějším věku s charakteristickým plnovousem a vysokým čelem. Španielovy portréty z dvacátých a třicátých let zachycují důstojného státníka s výrazem moudrosti a lidskosti.

Bankovní zobrazení Masaryka sledují tradici založenou Alfonsem Muchou, který vytvořil návrhy prvních československých bankovek. Muchův idealizovaný portrét Masaryka měl být použit na tisícikorunové bankovce, ale nebyl nikdy realizován. Současná pětitisícikoruna používá modernější pojetí s důrazem na grafickou čistotu.

Pamětní ražby často kombinují Masarykův portrét s státními symboly - lipovými listy, československým nebo českým znakem a heslem "Pravda vítězí". Některé emise zobrazují Masaryka s dalšími osobnostmi první republiky, zejména s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem.

Technicky nejdokonalejší zobrazení představují moderní proof ražby s využitím nejnovějších technologií. Zlatá desetitisícikoruna z roku 2000 využívá hloubkový reliéf a matování, které vytváří plastický dojem. Sběratelské mince často obsahují hologramy nebo jiné ochranné prvky s Masarykovým portrétem.

Zajímavosti

• Masaryk osobně zakázal své zobrazení na běžných oběžných mincích s odůvodněním, že "živý člověk nepatří na peníze"
• Nacisté nařídili v roce 1939 stažení a zničení všech mincí s Masarykovým portrétem, přesto se mnoho kusů dochovalo
• Exilová londýnská vláda plánovala v roce 1943 vydat bankovky s Masarykem pro osvobozené území
• Nejdražší Masarykova numismatika - zkušební ražba zlaté stokoruny z roku 1937 - byla prodána za 8 milionů korun
• V roce 2018 bylo k stému výročí republiky vydáno přes 30 různých medailí a mincí s Masarykovým portrétem
• Masarykova pětitisícikoruna je nejpadělanější českou bankovkou