Tyr

Tyr (též Týros nebo Týr) bylo starověké fénické přístavní město na pobřeží dnešního Libanonu, proslulé jako centrum námořního obchodu, mincovnictví a výroby purpurového barviva. V numismatice je spojeno především s ražbou tyrských šekelů, které se staly platidlem jeruzalémského chrámu a biblickými „třiceti stříbrnými".

Historie

Město bylo založeno ve 3. tisíciletí př. n. l. pravděpodobně osadníky ze Sidónu. Jeho název v semitských jazycích (Cur) znamená „skála", což odkazuje na strategickou polohu na skalnatém ostrově necelý kilometr od pevniny. Tato pozice činila Tyr prakticky nedobytným a umožňovala kontrolu námořních obchodních tras.

Zlatým věkem Tyru bylo 10. století př. n. l. za vlády krále Chírama I., který navázal přátelské vztahy s izraelskými králi Davidem a Šalomounem. Týrští řemeslníci dodávali cedrové dřevo a podíleli se na stavbě jeruzalémského chrámu. Chíram spojil hlavní ostrov s menším chrámovým ostrovem a přebudoval svatyni boha Melkarta, jehož charakteristické sloupy se později objevovaly na tyrských mincích.

Féničtí obchodníci z Tyru jako první systematicky prozkoumávali Středozemní moře a zakládali obchodní stanice od Egejského moře po Hispánii. Nejvýznamnější kolonií se stalo Kartágo, založené roku 814 př. n. l. týrskou princeznou Elissou (Dídó). Týrský purpur, vzácné nachové barvivo získávané z mořských měkkýšů, byl vyhrazen pro panovníky a představoval jeden z nejcennějších vývozních artiklů starověku.

Město úspěšně odolávalo mocným říším. Asyrský král Salmanassar V. jej obléhal pět let, babylonský Nabukadnesar II. třináct let (586–573 př. n. l.), avšak ani jeden neuspěl. Teprve Alexandr Veliký roku 332 př. n. l. město dobyl po sedmiměsíčním obléhání, během něhož nechal vybudovat mohutný násep spojující ostrov s pevninou. Tento násep existuje dodnes a proměnil kdysi ostrovní Tyr v poloostrov.

Pod římskou nadvládou od roku 64 př. n. l. se Tyr stal významným městem provincie Sýrie. Zdejší mincovna ražila proslulé tyrské šekely, které díky své ryzosti sloužily jako chrámová měna v Jeruzalémě. Ražba pokračovala až do prvního židovského povstání roku 66 n. l.

Mincovnictví a obchod

Týrská mincovna patřila k nejvýznamnějším ve východním Středomoří. Produkovala především stříbrné tetradrachmy (šekely) a didrachmy (půlšekely), jež se vyznačovaly mimořádnou ryzostí kovu přesahující 94 %. Na lícní straně tyrských mincí byl zobrazován Melkart, hlavní božstvo města ztotožňované s řeckým Héraklem, na rubové straně orel na přídi lodi s nápisem hlásajícím posvátnost a nedotknutelnost města.

Obchodní význam Tyru spočíval v jeho pozici námořního uzlu spojujícího Blízký východ se Středomořím. Týrští kupci obchodovali s cedrovým dřevem, purpurovým barvivem, sklem, kovy a otroky. Jejich obchodní síť sahala od Británie po Indii. Fénické obchodní stanice sloužily jako překladiště zboží a postupně se vyvinuly v prosperující města.

V době novozákonní byl Tyr centrem regionu, kam podle evangelií zavítal i Ježíš Kristus. Město je zmiňováno také ve Skutcích apoštolů v souvislosti s cestami apoštola Pavla.

Zajímavosti

• Alexandrův násep spojující ostrov s pevninou se postupně rozšířil na dnešních více než 500 metrů a je hustě zastavěn.
• Výraz „týrský purpur" označoval nejdražší barvivo starověku – k obarvení jednoho oděvu bylo třeba tisíců mořských plžů.
• Moderní město Súr na místě starověkého Tyru je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.