Valdštejnové

Valdštejnové jsou starý český šlechtický rod připomínaný od 13. století, větev markvartického rozrodu odvozená od hradu Valdštejn. Nejznámějším členem rodu byl Albrecht z Valdštejna (1583-1634), který jako člen měnového konsorcia a vévoda frýdlantský získal právo ražby vlastních mincí. Rod vlastnil rozsáhlá panství v českých zemích a hrál významnou roli v českém mincovnictví.

Historie

Rod Valdštejnů se připomíná již od 13. století jako větev markvartického rozrodu, přičemž jejich jméno je odvozeno od hradu Valdštejn. V 14. století se oddělila větev Brtnických z Valdštejna, která až do pobělohorských konfiskací sídlila na Vysočině na hradě Rokštejn a v Brtnici. Během středověku vlastnili Valdštejnové různá panství ve východních Čechách, z této linie pocházel i nejslavnější člen rodu Albrecht z Valdštejna. Ten se narodil na tvrzi v Heřmanicích jako syn Viléma z Valdštejna a Markéty ze Smiřických. Albrechtovu výjimečnou kariéru předurčilo solidní vzdělání, vstup do císařské armády a sňatek s bohatou dědičkou Lukrécií Nekšovou z Landeka. Na počátku třicetileté války stál na straně Habsburků a v letech 1625-1630 byl vrchním velitelem císařské armády. V rámci pobělohorských konfiskací uplatnil dědický nárok na majetek vymřelého rodu Smiřických a stal se nejbohatším mužem v českých zemích. Roku 1628 byli všichni katoličtí Valdštejnové povýšeni do hraběcího stavu. Pád Albrechta z Valdštejna neohrozil vliv ostatních linií rodu - významné majetkové zázemí vybudoval především Adam mladší z Valdštejna (1570-1638), který se také obohatil po Bílé hoře. V roce 1656 po vymřelém rodu Sezimů z Ústí převzali Valdštejnové dědičnou hodnost nejvyššího kraječe Českého království.

Valdštejnové měli v různých obdobích různá panství s mincovními právy a privilegii. Nejproslulejší bylo Frýdlantské vévodství Albrechta z Valdštejna, které od roku 1625 fungovalo jako knížectví a od 1627 jako vévodství s právem ražby vlastních mincí. Vévodství bylo osvobozeno od zemských desek a mělo vlastní správu, soudnictví i měnovou politiku. Adam mladší z Valdštejna jako konfiskát získal hrad Bezděz, který se stal součástí frýdlantského vévodství. Rod vlastnil také panství Brandýs nad Orlicí, které koupil v roce 1831 hrabě Antonín z Valdštejna. Valdštejnové měli původně v erbu lva jako ostatní rody pocházející z rozrodu Markvarticů, později přijali čtvrcený štít se zlatými a modrými lvy v opačně zbarvených polích. Adam z Valdštejna v roce 1621 obdržel doprostřed štítu císařského orla, který drží ve spárech kotvu a palmovou ratolest. Několik generací potomků Adama mladšího zastávalo významné funkce v zemské správě Českého království, v diplomacii i u císařského dvora ve Vídni.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatické sběratele představuje rod Valdštejnů významný zdroj cenných a vzácných mincí, zejména z období Frýdlantského vévodství. Mince ražené za Albrechta z Valdštejna mezi lety 1625-1634 patří k nejcennějším českým numismatickým památkám. Sběratelé vyhledávají také medaile a pamětní ražby připomínající významné členy rodu. Heraldické motivy na mincích umožňují identifikaci konkrétních panství a období ražby. Pozor na atribuce - ne všechny mince z valdštejnských panství nesou rodové znaky.

Příklady

Mezi nejznámější numismatické památky patří frýdlantské tolary a krejcary s Albrechrovým portrétem a vévodským erbem z let 1625-1634. Významné jsou také mince s císařským orlem ve štítu Adama z Valdštejna. Hrad Bezděz jako součást frýdlantského vévodství má zastoupení na některých pamětních ražbách. Z pozdějších období pocházejí medaile připomínající rod a jejich panství v Brandýse nad Orlicí.

Zajímavosti

• Valdštejnové jsou jedním z nejstarších českých rodů s nepřetržitou tradicí od 13. století
• Rod dal jméno současnému Valdštejnskému paláci v Praze, kde dnes sídlí Senát
• Dědičná hodnost kraječe zůstala součástí titulatury až do zániku monarchie v roce 1918
• Poslední majitel českých statků Karel Arnošt zemřel v roce 1985, rod pokračuje v Rakousku