Valdštejnové

Valdštejnové byli významným šlechtickým rodem pocházejícím ze starobylého českého rodu Markvarticů, doloženého již ve 12. století, který získal mimořádný vliv v období třicetileté války díky Albrechtu z Valdštejna. Nejvýznamnější představitel rodu Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583-1634) jako vévoda frýdlantský razil vlastní zlaté a stříbrné mince, početní peníze a medaile ve svých mincovnách. V numismatice představují valdštejnské ražby unikátní doklad ambicí a moci nejvýznamnějšího vojevůdce třicetileté války a jsou ceněny pro svou historickou i uměleckou hodnotu.

Historie

Rod Valdštejnů vznikl jako jedna z větví starobylého českého rodu Markvarticů, který je v českých zemích doložen od 12. století. Jméno získali podle hradu Valdštejn (německy Waldstein) v Českém ráji, který rod vlastnil od 13. století. Postupně se rod rozdělil na několik linií - hlavní valdštejnskou, která vymřela s Albrechtem z Valdštejna, a vedlejší linie včetně mnichovohradišťské a duchcovské, které přežily až do 20. století.

Zásadní vzestup rodu nastal s Albrechtem Václavem Eusebiem z Valdštejna (1583-1634), který se narodil do protestantské šlechtické rodiny. Po konverzi ke katolictví a sňatku s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka v roce 1609 získal značný majetek. Jeho vojenské schopnosti se projevily během českého stavovského povstání, kdy zůstal věrný císaři a byl odměněn konfiskovanými statky.

V roce 1621 se Valdštejn podílel na konsorcium, které získalo právo razit znehodnocené mince během kiprového období. Tato spekulace mu vynesla obrovský majetek - odhaduje se zisk přes 6 milionů zlatých. Za tyto prostředky skupoval konfiskované statky poražené české šlechty a vybudoval rozsáhlé Frýdlantské vévodství v severních Čechách.

Jako generalissimus císařských vojsk získal Valdštejn v roce 1625 právo razit vlastní mince. Jeho mincovní právo bylo potvrzeno císařem Ferdinandem II. a vztahovalo se na vévodství Frýdlant, Zaháň a Meklenbursko. Valdštejn provozoval mincovny v Jičíně (1626-1634), který učinil hlavním městem svého vévodství, a v slezské Zaháni (1627-1634). V těchto mincovnách razil zlaté dukáty, stříbrné tolary, groše a drobné mince.

Valdštejnovo mincovnictví mělo kromě ekonomického také propagandistický význam. Jeho mince nesly vévodský znak s lvem a latinské nápisy zdůrazňující jeho tituly - DUX FRIDLANDIAE (vévoda frýdlantský) nebo DUX MEGA POLITANUS (vévoda meklenburský). Některé ražby obsahovaly symboliku odkazující na jeho vojenské úspěchy a ambice, což vyvolávalo podezření císařského dvora.

Po Valdštejnově zavraždění v Chebu 25. února 1634 bylo jeho jmění zkonfiskováno a mincovny uzavřeny. Část majetku později získali příbuzní z vedlejších linií rodu. Valdštejnská numismatická tradice pokračovala pouze v podobě pamětních medailí. Jan Josef hrabě z Valdštejna (1684-1731) nechal v roce 1720 razit ve vídeňské mincovně stříbrnou medaili ilustrující starobylé tradice rodu.

Další členové rodu již vlastní mince nerazili, ale pokračovali ve sběratelské tradici. Valdštejnské sbírky na zámcích v Duchcově a Mnichově Hradišti obsahovaly cenné numismatické kolekce. Rod vlastnil rozsáhlé statky až do pozemkové reformy v roce 1920. Hlavní linie vymřela po meči v roce 1968, vedlejší větve rodu žijí dodnes v Rakousku a Německu.

Valdštejnské mincovnictví a jeho význam

Valdštejnské mincovny v Jičíně a Zaháni představovaly významné výrobní kapacity své doby. Jičínská mincovna sídlila přímo ve vévodském paláci a zaměstnávala přes 30 specialistů včetně italských rytců. Roční produkce dosahovala až 50 000 tolarů a několika set tisíc drobných mincí. Zaháňská mincovna ve Slezsku měla menší kapacitu, ale vyšší kvalitu ražby.

Nejcennějšími valdštejnskými ražbami jsou zlaté dukáty s portrétem vévody v brnění a latinským opisem. Vzácné jsou zejména vícenásobné dukáty - dvojdukáty a desetidukáty určené jako reprezentativní dary. Stříbrné tolary zobrazují valdštejnský erb s lvem ve skoku a řetězem Řádu zlatého rouna. Kvalita těchto ražeb konkurovala císařským mincovnám.

Kromě oběžných mincí Valdštejn razil početní peníze (žetony) používané pro účetnictví a hazardní hry. Tyto mosazné nebo měděné ražby s alegorickými motivy a hesly dokumentují Valdštejnovy politické ambice. Některé nesou astrologickou symboliku odkazující na jeho zájem o astrologii a alchymii.

Valdštejnské medaile představují vrchol barokního medailérství. Nejslavnější je stříbrná medaile z roku 1629 od Sebastiana Dadlera zobrazující Valdštejna jako Neptuna ovládajícího moře - narážka na jeho plán vybudovat císařské loďstvo v Baltském moři. Tyto medaile dnes patří k nejcennějším barokním ražbám s cenami přesahujícími milion korun.

Zajímavosti

• Valdštejn nechal razit falešné saské groše pro financování svých vojsk, což vedlo k diplomatickému konfliktu
• Jeho desetidukát z roku 1629 byl v roce 2018 prodán za 8,5 milionu korun - rekord pro české barokní mince
• V Jičíně razil Valdštejn speciální "hvězdné tolary" podle astrologicky příznivých konstelací
• Valdštejnova mincovna jako první v Čechách používala šroubový lis pro ražbu medailí
• Po jeho smrti bylo nalezeno 127 000 tolarů ukrytých v tajné komoře jičínského paláce
• Valdštejnské mince byly tak kvalitní, že je padělali již jeho současníci včetně císařských mincoven