Vilém II. Württemberský

Vilém II. Württemberský (1848-1921) byl poslední král württemberský vládnoucí v letech 1891-1918, který se proslavil jako konzervativní panovník modernizující své království během průmyslové revoluce, ale ztratil trůn během německé revoluce 1918 jako jeden z posledních německých monarchů. Vilém II. je v numismatice významný díky württemberským markám a pamětním mincím s královskými portréty dokumentujícími konec württemberské monarchie.

Historie

Vilém se narodil 25. února 1848 ve Stuttgartu jako syn korunního prince Karla Württemberského a velkokněžny Olgy Nikolajevny Ruské. Vyrůstal během bouřlivého období německého sjednocování a získal vojenské i civilní vzdělání připravující ho na vládnutí během epochy velkých politických a společenských změn.

Vojenská kariéra vedla Viléma prostřednictvím prusko-württemberské armády, kde sloužil jako důstojník během prusko-francouzské války 1870-1871. Účast v bitvách o německé sjednocení ho formovala jako německého patriota oddaného nové říši, ale zároveň hrdého na württemberskou autonomii v rámci federálního systému.

Nástup na trůn roku 1891 po smrti otce přinesl 43letému Vilémovi vládu nad prosperujícím jihozápadním německým královstvím s rozvinutým průmyslem a silnou konstituční tradicí. Württembersko si udržovalo značnou autonomii v rámci německé říše a mělo vlastní armádu, poštu a železnice.

Modernizační politika charakterizovala Vilémovu vládu od samého začátku. Podporoval industrializaci, rozšíření železniční sítě a rozvoj württemberských měst, zejména Stuttgartu. Pod jeho vedením se království stalo jedním z nejvyspělejších německých států s rozvinutým strojírenským a textilním průmyslem.

Konstituční monarchie fungovala ve Württembersku hladčeji než v mnoha jiných německých státech. Vilém respektoval parlamentní systém a spolupracoval s württemberským landtagem při schvalování reforem. Udržoval rovnováhu mezi tradicí a modernitou, což mu zajišťovalo popularitu mezi obyvatelstvem.

Vztahy s německou říší byly komplexní. Vilém podporoval císaře Viléma II., ale hájil württemberská práva a autonomii proti centralizačním tendencím berlínské vlády. Württembersko si zachovalo vlastní vojenské jednotky, diplomatické zastoupení a značnou nezávislost ve vnitřních záležitostech.

Kulturní mecenášství učinilo ze Stuttgartu významné umělecké centrum. Vilém podporoval württemberskou státní operu, místní divadla a muzea. Nechal modernizovat královské zámky a podporoval místní umělce a spisovatele, čímž přispěl k kulturnímu rozkvětu království.

První světová válka přinesla württemberským jednotkám těžké ztráty na západní frontě. Württemberské regimenty bojovaly po boku pruských vojsk a utrpěly obrovské ztráty. Domácí fronta trpěla nedostatkem potravin a rostoucím válečným vyčerpáním, což oslabovalo podporu monarchie.

Německá revoluce listopad 1918 zasáhla i Württembersko, kde dělnické a soldátské rady převzaly kontrolu nad Stuttgartem a dalšími městy. Vilém se pokusil o konstituční reformy směřující k parlamentní monarchii, ale revoluční vlna byla příliš silná pro zachování královské vlády.

Abdikace 30. listopadu 1918 ukončila 600letou vládu württemberských Wittelbachů a Württemburgů. Vilém se vzdal trůnu bez násilného odporu a odešel do soukromého života na svých panstvích. Na území bývalého království byl vyhlášen svobodný stát Württembersko jako součást Výmarské republiky.

Poválečný život strávil Vilém v ústraní na zámku Bebenhausen. Zemřel 2. října 1921 ve věku 73 let jako soukromá osoba bez politického vlivu. Jeho smrt symbolizovala definitivní konec éry německých regionálních monarchií a úplný přechod k republikánskému zřízení.

Vilém II. v numismatice

Mince Viléma II. Württemberského dokumentují jeho 27letou vládu posledního württemberského krále a představují závěrečnou kapitolu württemberského královského mincovnictví. Portréty zobrazují krále od středního věku po starší portréty s charakteristickými kniry a královskou korunou württemberského stylu.

Charakteristickými motivy jsou württemberský erb s třemi černými lvy na zlatém poli, královská koruna a nápisy "WILHELM II KÖNIG VON WÜRTTEMBERG". Design navazuje na tradice německého královského mincovnictví s důrazem na federální autonomii württemberského království v rámci německé říše.

Pamětní mince k královským jubileím a státním událostem oslavují významné momenty Vilémovy vlády - 25. výročí vlády (1916), otevření nových železničních tratí a kulturní události. Tyto emise dokumentují prosperitu a modernizaci württemberského království během jeho vlády.

Válečné mince (1914-1918) reflektují materiálové problémy první světové války - postupná náhrada stříbra železem a záměna drahých kovů za méně hodnotné materiály. Po abdikaci roku 1918 končí tradice württemberského královského mincovnictví a nastupuje éra republikánských emisí.

Zajímavosti

• Poslední württemberský král - jeho abdikace ukončila více než 600 let württemberského království.
• Konstituční monarcha - udržoval funkční spolupráci s württemberským parlamentem po celou svou vládu.
• Průmyslový modernizátor - jeho vláda přinesla značnou industrializaci a ekonomický rozvoj království.
• Federální autonomista - hájil württemberská práva proti centralizačním snahám berlínské vlády.
• Pokojná abdikace - vzdal se trůnu bez odporu během německé revoluce 1918.