Vladivoj

Vladivoj (asi 981 – leden 1003) byl český kníže v letech 1002–1003, jehož původ není zcela jasný, ale pravděpodobně byl synem Doubravky Přemyslovny a polského knížete Měška I., mladší bratr polského knížete Boleslava Chrabrého. Stal se prvním českým vladařem, který si nechal Čechy udělit v léno od římského krále, což mělo zásadní dopad na budoucí vztahy českého státu ke Svaté říši římské.

Historie

Vladivoj se narodil pravděpodobně roku 981, ale jeho původ zůstává nejasný. Nejpravděpodobnější teorii vyslovil již v roce 1895 Oswald Balzer - podle něj byl Vladivoj synem Doubravky Přemyslovny a polského knížete Měška I., tedy mladším bratrem Boleslava Chrabrého. Tato teorie však není zcela jistá, protože zatímco Doubravka Měškovi prokazatelně porodila syna Boleslava a dceru Dorotu, u Vladivoje tato jistota chybí. Možná byl pouze nějakým zapomenutým potomkem přemyslovského rodu, což by vysvětlovalo, proč mohl v té době usednout na knížecí stolec - podle tehdejších zvyklostí to mohl být pouze Přemyslovec. Byl tedy příbuzným Přemyslovců i Piastovců zároveň, což z něj činilo ideálního kandidáta pro kompromisní řešení. Na český trůn byl dosazen svým údajným bratrem Boleslavem Chrabrým v roce 1002 poté, co byl vyhnán Boleslav III. Ryšavý. Podle kronikáře Dětmara Merseburského byl v Čechách přijat "jednomyslně pro příbuzenství a velkou sympatii". V té době existovaly v Čechách přinejmenším dvě skupiny velmožů - jedna proněmecká a druhá propolská, přičemž proněmecká byla tehdy zřejmě v menšině. Rozhodující okamžik Vladivojovy vlády nastal v listopadu 1002 na sněmu v Řezně, kde přislíbil "v důsledku moudré rady" věrnost králi Jindřichovi II. a odměnou obdržel Čechy v léno. Stal se tak prvním českým vladařem, který si nechal Čechy udělit od římského panovníka, což představovalo významnou změnu postavení českých knížat ke Svaté říši římské. Podle historičky Barbary Krzemieńské to Vladivoj udělal proto, že Boleslav Chrabrý už pravděpodobně obsadil Moravu a Vladivoj si chtěl lenním slibem pojistit alespoň vládu nad Čechami. Vladivoj byl podle všech pramenů notorický alkoholik - kronikáři píší, že byl "vždy žízní trápen tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl". Jeho závislost na alkoholu se stala osudnou a počátkem roku 1003 se upil k smrti.

Během své krátké vlády Vladivoj razil vlastní denáry podle tradičních českých vzorů, aby legitimizoval svou vládu a udržel ekonomickou kontinuitu. Jeho mince si zachovaly standardní váhu a obsah stříbra předchozích českých knížat, přičemž na líci používal různé formy svého jména - "VLADIVOI", "VLADIVOS" nebo "VLADIVOJ" s titulem "DVX". Motivy na rubu zůstaly tradičně české - různé typy křížů, chrámy nebo ruku s požehnáním, což mělo demonstrovat kontinuitu s českou panovnickou tradicí. Kvalita ražby byla solidní, i když některé exempláře vykazují drobné technické nedostatky způsobené pravděpodobně politickými nejistotami a krátkým časem vlády. Nápisy zůstaly čitelné a motivy dobře rozpoznatelné, což dokazuje, že mincířské dílny si udržely svou profesionální úroveň i v bouřlivém období. Jeho mince představují důležitou numismatickou památku na jeden z nejkritičtějších okamžiků českých dějin, kdy se rozhodovalo o budoucím postavení českého státu vůči říši.

Význam pro investory a sběratele

Vladivojovy mince patří mezi nejvzácnější české numismatické památky díky mimořádně krátkému období ražby (pouze jeden rok) a historickému významu jeho vlády. Představují přelomový okamžik českých dějin, kdy se poprvé český stát stal lénem říše, což mělo dopad na staletí dopředu. Na numismatickém trhu dosahují velmi vysokých cen a jsou považovány za klíčové kusy pro kompletní sérii českých středověkých mincí.

Příklady

Nejznámější jsou denáry s nápisem "VLADIVOJ DVX" a tradičním křížem na rubu, typ s chrámem navazující na přemyslovské vzory, či mince s rukou a požehnáním. Vzácné jsou exempláře se zkráceným jménem "VLADI" a kusy s chybami ražby, které dokládají spěšnost výroby v turbulentním období. Některé mince nesou specifické varianty motivů odrážející politickou situaci doby.

Zajímavosti

• Vladivoj je jediným českým panovníkem, který prokazatelně zemřel na následky alkoholismu
• Jeho lenní slib v Řezně byl právním základem pro zásahy německých králů do českého nástupnictví až do Zlaté buly sicilské v 12. století
• Teorie o jeho původu Oswalda Balzera z roku 1895 je dodnes nejpravděpodobnější, ale ne zcela prokázaná
• Jako příbuzný obou dynastií - Přemyslovců i Piastovců - představoval kompromisní řešení dynastické krize
• Navzdory alkoholismu dokázal udržet fungující státní správu a mincovní produkci
• Po jeho smrti nastala další fáze dynastické krize, kdy se na trůně střídali Jaromír a Boleslav III. s podporou různých cizích mocností