Woodrow Wilson
Woodrow Wilson byl 28. prezident Spojených států (1913–1921), který prosadil významné hospodářské reformy a dovedl USA do první světové války. Proslul programem poválečného uspořádání a podporou Společnosti národů, za niž získal Nobelovu cenu míru.
Historie
Woodrow Wilson (1856–1924), vlastním jménem Thomas Woodrow Wilson, se narodil ve Virginii a původně se prosadil jako akademik a později jako prezident Princetonské univerzity. Do vrcholné politiky vstoupil relativně pozdě: v letech 1911–1913 byl guvernérem New Jersey a roku 1912 vyhrál prezidentské volby. Úřad převzal 4. března 1913 a během dvou období (do 4. března 1921) se stal jednou z nejvlivnějších postav americké „progresivní éry“.
V domácí politice se Wilsonova administrativa zaměřila na modernizaci hospodářského řízení státu a omezení monopolů. K nejvýznamnějším krokům patřilo vytvoření Federálního rezervního systému jako základu moderní měnové politiky a bankovního dohledu. Současně se posilovala regulace podnikání a stát se více zapojoval do fungování trhu, aby omezil nejkřiklavější nerovnováhy tehdejší industrializace. Vedle reformního obrazu však Wilsonovo období nese i stinnou stránku: v rámci federální správy se za jeho vlády rozšířila rasová segregace a v otázce ženského volebního práva působil zpočátku zdrženlivě, což vyvolávalo protesty.
Zásadní část Wilsonova odkazu se váže k zahraniční politice. Když v Evropě vypukla první světová válka, Spojené státy zůstaly nejprve neutrální, ale postupně se situace změnila a roku 1917 USA vstoupily do konfliktu. Wilson poté formuloval program poválečného uspořádání známý jako Čtrnáct bodů a stal se hlavní tváří snahy vytvořit mezinárodní systém, který by do budoucna omezil riziko další světové války. Vrcholem byla jeho účast na pařížské mírové konferenci a podpora vzniku Společnosti národů. Za tuto iniciativu obdržel Nobelovu cenu míru za rok 1919.
Wilsonův poválečný projekt však narážel na domácí odpor. V USA se vedly ostré spory o ratifikaci mírové smlouvy a o vstup do Společnosti národů. Wilson se snažil veřejnost přesvědčit rozsáhlou kampaní, ale v říjnu 1919 prodělal těžkou mrtvici, která ho výrazně omezila. V závěru jeho prezidentství proto získala větší význam role jeho manželky Edith Wilsonové, která kontrolovala přístup k prezidentovi a tok informací. Wilson zůstal formálně ve funkci až do března 1921, ale jeho reálné možnosti řídit politiku byly po mrtvici omezené. Zemřel v roce 1924 ve Washingtonu, D.C.
Odkaz a souvislosti s bankovkami a mincemi
Wilsonův odkaz se promítá i do notafilie a numismatiky. Nejznámější je jeho portrét na americkém bankovním „kolosu“ – zlatém certifikátu 100 000 dolarů (Series 1934). Tento extrémní nominál byl určen pouze pro úřední převody mezi Federálními rezervními bankami a nikdy nebyl určen k běžnému oběhu. Právě proto patří spíše do historie finančních institucí a sbírkových exemplářů v muzeích než do standardního peněžního oběhu.
Wilson se objevuje také na pamětních ražbách a medailích připomínajících období první světové války a poválečnou diplomacii. V širším smyslu je pro sběratele zajímavý i tím, že jeho éra souvisí se vznikem institucí, které zásadně ovlivnily moderní měnu a bankovní systém Spojených států – a tím i podobu amerických bankovek a mincí ve 20. století.
