Yuezhi

Yuezhi byli starověká skupina známá hlavně z čínských pramenů, která původně žila v oblasti dnešního Kan-su. Po porážkách od Siung-nu ve 2. století př. n. l. se její větší část přesunula přes Střední Asii do Baktrie. Jedna z pěti tamních mocenských skupin, Kušánové, později vytvořila Kušánskou říši.

Historie

Nejstarší souvislé zprávy o Yuezhi podávají čínské kroniky Š'-ťi a Chan-šu. Popisují je v koridoru Kan-su na severozápadě Číny, kde se účastnili obchodu i mocenského soupeření se stepními svazy.

Po porážce od Siung-nu se rozdělili na Velké a Malé Yuezhi. Větší skupina putovala do údolí Ili, byla vytlačena Wusuny a nakonec se usadila v severní Baktrii. Čínský vyslanec Čang Čchien je zde zastihl ve 2. století př. n. l.

Prameny uvádějí pět knížectví neboli si-chou. Guishuang, ztotožňované s Kušány, postupně získalo převahu a v 1. století n. l. vytvořilo říši zasahující do Afghánistánu a severní Indie.

Jazyk a původ Yuezhi nejsou úplně vyřešeny. Automatické ztotožnění se všemi Tochary nebo s jediným moderním etnikem je nepřesné. Spojení s Kušány je historický proces, ne prosté synonymum pro celé období.

Čínské prameny, migrace a kušánské mince

Jméno Yuezhi je moderní přepis čínských znaků 月氏 a jeho starověká výslovnost se rekonstruuje. V českém textu je vhodné zachovat jeden systém přepisu a uvést variantu Jüe-č'.

Mince z rané Baktrie nelze automaticky označit za yuezhijskou. Atribuce vychází z opisu, vládce, ikonografie, metrologie a nálezového kontextu. Některé přechodné ražby napodobují řecko-baktrijské a indořecké typy.

Kušánské mince používají řecké, baktrijské a indické prvky. Dokládají následnou říši, ale ne všechny lze přímo přiřadit původní konfederaci Yuezhi.