Zlaté nugety
Zlaté nugety jsou přirozeně se vyskytující kusy nativního zlata vzniklé dlouhodobými geologickými procesy, které se nacházejí v říčních náplavech nebo křemenných žilách v neupravené přírodní formě. Tyto unikátní geologické útvary vykazují charakteristickou nepravidelnou morfologii, ryzost typicky 850-950/1000 a velikost od několika milimetrů po výjimečné kusy vážící desítky kilogramů. V numismatice a investování představují nugety nejcennější formu přírodního zlata, jejichž hodnota výrazně převyšuje cenu obsaženého kovu díky raritě, estetice a přírodní jedinečnosti.
Historie
První dokumentované nálezy zlatých nugetů pocházejí ze starověkého Egypta, kde horníci ve Východní poušti nacházeli kusy ryzího zlata již kolem roku 3000 př. n. l. Papyrus Turin uvádí nález nugetu o váze 13 deben (1,18 kg) v dole Wadi Hammamat. Faraon Tutanchamon vlastnil náhrdelník s 23 nugety zachovanými v původním tvaru.
Římský přírodovědec Plinius Starší popisuje v díle Naturalis Historia (77 n. l.) nálezy "aurum nativum" v hispánských řekách. Největší římský nuget vážil údajně 10 liber (3,27 kg) a byl nalezen v řece Tagus. Středověká evropa znala nugety především z alpských řek - největší švýcarský nález z roku 1477 vážil 217 gramů.
Španělští conquistadoři dokumentovali obří nugety v Jižní Americe. Francisco Pizarro roku 1533 popsal peruánský nuget tvaru lamy o váze 5 arrobas (57,5 kg), který byl roztaven pro transport. Brazilská Serra Pelada produkovala v 17. století nugety zvané "pepitas" - největší "Canaã" vážil údajně 60,8 kg (1983).
Kalifornská zlatá horečka odstartoval nález Jamese Marshalla 24. ledna 1848 v Sutter's Mill - nuget 15 gramů. Následné nálezy zahrnují "Fricot Nugget" (13,8 kg, 1865) a "Mojave Nugget" (4,9 kg, 1977). Celkem Kalifornie produkovala 3 500 tun zlata, z toho odhadem 2% v nugetech.
Australská éra nugetů začala nálezy v Bathurst (1851). "Welcome Stranger" nalezený 1869 ve Victorii Johnem Deasonem váží 72,04 kg - největší neporušený nuget v historii. "Welcome Nugget" (68,98 kg, 1858) a "Hand of Faith" (27,66 kg, 1980) dokládají jedinečnost australské geologie pro tvorbu obřích nugetů.
Aljašská horečka v Klondike (1896-1899) přinesla tisíce nugetů z permafrostu. "Alaska Centennial Nugget" (20,87 kg, 1998) je největší aljašský nález. Sibiřské nugety z Kolymy a Magadanu zůstávaly sovětským tajemstvím - "Velký trojúhelník" (36,2 kg, 1842) je v Diamantovém fondu Kremlu.
Moderní technologie umožňuje detekci hluboko uložených nugetů. Metaldetektory od 1970 vedly k "druhé horečce" - Kevin Hillier našel "Hand of Faith" detektorem v hloubce 15 cm. GPR (ground penetrating radar) a satelitní spektrometrie identifikují perspektivní oblasti. Ročně se najde 500-1000 nugetů nad 100 gramů.
Geologie a charakteristika
Nugety vznikají primárně v hydrotermálních žilách krystalizací ze zlatonosných roztoků při 200-400°C. Zlato precipituje v křemenných puklinách tvorbou dendritických struktur. Sekundární nugety vznikají erozí primárních ložisek a transportem v řekách, kde se zlato mechanicky koncentruje a chemicky přečišťuje.
Morfologie nugetů závisí na genezi. Žilné nugety mají ostrohranný, krystalický tvar s viditelným křemenem. Aluviální nugety jsou ohlazené, často zploštělé transportem. "Reef gold" z Austrálie vykazuje houbovitou strukturu. Permafrostové nugety z Aljašky si zachovávají detailní krystalickou strukturu.
Chemické složení variuje podle lokality. Typická ryzost 850-950/1000 obsahuje příměsi stříbra (5-15%), mědi (0,1-2%), železa (stopy). Kalifornské nugety mají průměr 916/1000, australské 930-970/1000. Nejvyšší ryzost vykazují nugety z Nové Guineje - až 980/1000. Barva koreluje s obsahem stříbra - od červenozlaté po zelenožlutou.
Velikostní distribuce sleduje mocninný zákon - na jeden kilogramový nuget připadá 1000 gramových. Průměrná velikost komerčních nugetů je 2-10 gramů. Nugety nad 100 gramů tvoří 0,01% nálezů. Tvar ovlivňuje hodnotu - dendritické a krystalické formy mají premium 200-500% nad zlatem.
Zajímavosti
- Největší nuget všech dob - "Welcome Stranger" (72,04 kg) - byl rozbit kladivem na kovadlině, aby se vešel na váhu
- Nejdražší prodaný nuget - "The Washington Nugget" (8,05 kg) - 8,5 milionu USD (2022), 400% nad cenou zlata
- DNA analýza bakterií na nugetu umožňuje určit přesné naleziště s 95% přesností
- Falešné nugety z Číny zaplavily trh - vyráběny elektrolyticky ze zlatého odpadu, detekce vyžaduje mikroskopii
- Největší český nuget - 81 gramů z Otavy u Sušice (1997) - jediný zdokumentovaný nad 50g
- Meteorické nugety obsahují iridium - "Fukang Gold" (23g) z Číny má mimozemský původ