Solidy z Říma
Solidy z Říma jsou zlaté mince pozdní antiky z římské mincovny. Řím je razil od Konstantina I. Velikého, po pádu západní říše dál za Odoakra a Ostrogótů se jménem východních císařů a krátce i po dobytí města vojsky Justiniána I. ve válce s Góty. Pod obrazem nesou zkratku COMOB nebo CONOB.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Billonový antoninián císaře Galliena představuje výraznou ražbu římského císařství v období politických i vojenských otřesů 3. století. Portrét s paprskovitou korunou doplňuje...
Billonový antoninián císaře Galliena s vyobrazením slunečního božstva Sola a opisem ORIENS AVG připomíná římské mincovnictví neklidného 3. století. Certifikace NGC Ancients ve...
Solidus, zlatou minci o 1/72 římské libry, tedy asi 4,5 gramu, zavedl do masového oběhu Konstantin I. Veliký kolem roku 312. Římská mincovna patřila ve 4. století vedle Trevíru, Milána a Ravenny k hlavním západním dílnám na zlato; nejstarší římské solidy Konstantinovy doby pocházejí z let 312–313. Kolem roku 410 razily solidy už jen Řím, Ravenna, Konstantinopol a Soluň.
Po roce 476 Řím v ražbě zlata pokračoval. Odoakr v něm razil solidy se jménem a portrétem východního císaře Zenóna a Ostrogóti ve stejné praxi pokračovali: Athalarich a Theodahad vydávali v Římě solidy se jménem Justiniána I., na rubu s Viktorií držící dlouhý kříž. Pod obrazem nesou tyto římské solidy zkratku COMOB.
Roku 536 dobyl Řím byzantský vojevůdce Belisar a solidy se jménem Justiniána I. tu pak razila přímo císařská správa. Jeden takový typ se datuje do let 547–549, kdy Belisar město uprostřed gótské války krátce znovu držel; nese na rubu anděla s dlouhou holí a pod ním CONOB jako konstantinopolské ražby. Římské solidy Justiniánovy doby patří ke vzácnostem.
