Stříbrné groše ze Svídnice
Stříbrné groše ze Svídnice jsou půlgroše z let 1517–1528, které se ve velkém množství dostávaly do Polska a Litvy a pronikaly do tamního oběhu na úkor domácí mince. Polský král je od roku 1518 zakazoval a sněmy je v letech 1527 a 1528 nechaly vykupovat a přerazit na nové polské trojáky a šestáky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlgroš Ludvíka Jagellonského, ražený roku 1526 městem Svídnice ve Slezsku. Koruna a slezská orlice doprovázejí latinské opisy, které spojují panovníkovu titulaturu s...
Ovládací prvky výpisu
Svídnické půlgroše přinášely zisk z ražby cizímu panovníkovi, a proto proti nim zasáhl polský král Zikmund I. Starý. Vyhláška z 21. května 1518 zakázala brát je při placení a obsahovala i kresby zakázaných mincí; v červnu se k zákazu připojila Vratislav. Roku 1523 přerušilo Polsko se Slezskem obchodní styky, ani to však oběh půlgrošů nezastavilo.
Krakovský sněm v květnu 1527 zakázal jejich vývoz a stanovil výkup v mincovně po pěti denárech za kus; kusy zachycené ve městech se měly prorazit. Sněm v Piotrkowě v únoru 1528 je nařídil přerazit na šestáky a trojáky a kvůli tomu se znovu otevřely mincovny v Krakově a Toruni. V Prusku je zakázali roku 1529, pro nedostatek mince tam ale obíhaly až do roku 1562. Stříbrné groše dalších zemí nabízejí Stříbrné groše, ostatní svídnické ražby Mince ze svídnické mincovny.





