Stříbrné mince Constantia II.
Stříbrné mince Constantia II. pocházejí z let 337–361, kdy páteří římské měny byl zlatý solidus a stříbro tvořilo jeho přesně stanovené drobnější díly. Za vlády syna Konstantina Velikého stříbrné mince postupně lehly: z původních zhruba 3,4 g za jeho otce klesly až ke 2,2 g po reformě roku 355.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Za Constantia II. (vládl 337–361) stála římská měna na zlatém solidu. Stříbro v ní mělo podřízené místo: pozdně římská soustava počítala jeden solidus za dvanáct miliarensů nebo za čtyřiadvacet siliquí, takže stříbrná mince představovala pevně stanovený zlomek zlaté. Jedna siliqua přitom odpovídala sedmi a půl nummům, drobným mincím pozdní říše.
Stříbrné mince Konstantina I. Velikého vážily zpočátku asi 3,4 g, takzvaná těžká siliqua jeho syna Constantia už jen kolem 3 g. Hmotnost tedy klesala ještě před reformou roku 355, po níž vážila siliqua přibližně 2,2 g. Širší výběr nabízejí Staré stříbrné mince a Mince Constantia II..





