Stříbrné mince Jana Fridricha I. Saského
Stříbrné mince Jana Fridricha I. Saského se razily převážně podle saského mincovního řádu z 20. ledna 1534, který kurfiřt sjednal s vévodou Jiřím Bradatým. Řád dal velké stříbrné minci jméno guldengroš a určil její ryzost. Podle stejné normy vznikaly i tolary šmalkaldského spolku ražené v letech 1542–1547 v Goslaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný saský groš společně vydávaný kurfiřtem Janem Fridrichem I. a vévodou Jiřím Bradatým v letech 1534–1538. Portréty a tituly obou wettinských vládců připomínají obnovenou...
Ovládací prvky výpisu
Mincovní řád vyhlášený 20. ledna 1534 ukončil čtyři roky, během nichž obě větve Wettinů razily každá zvlášť. Velká stříbrná mince, dosud nazývaná prostě gulden, dostala jméno guldengroš; vážila 29,23 gramu a měla ryzost 902,78 tisícin, tedy přes 26 gramů čistého stříbra.
Jako vůdce šmalkaldského spolku dal Jan Fridrich I. Saský v letech 1542–1547 razit v Goslaru společně s lankrabětem Filipem I. Hesenským spolkové tolary a jejich díly. Kurfiřt je na nich zobrazen v hermelínovém plášti s mečem na rameni, lankrabě na druhé straně v brnění s velitelskou holí.
Po návratu ze zajetí razil s letopočtem 1552 nebo 1553 svůj první a zároveň poslední tolar po ztrátě kurfiřtské hodnosti. Místo saského znaku nese dvouhlavou říšskou orlici a v tomto provedení vznikly i dvojtolary, půltolary a čtvrttolary. Další ražby jeho doby nabízejí Mince Jana Fridricha I. Saského a Staré stříbrné mince.





