Stříbrné mince Jiřího Bradatého
Stříbrné mince Jiřího Bradatého provázejí počátky saské tolarové měny. Vévoda se roku 1500 podílel na lipském mincovním řádu, podle něhož vznikly první saské stříbrné guldeny v hodnotě rýnského zlatého, a v letech 1530–1533 razil sám za sebe mince s nápisem, že jsou raženy podle starého šrotu a zrna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný saský groš společně vydávaný kurfiřtem Janem Fridrichem I. a vévodou Jiřím Bradatým v letech 1534–1538. Portréty a tituly obou wettinských vládců připomínají obnovenou...
Ovládací prvky výpisu
V květnu 1500 sjednali kurfiřt Fridrich III. Saský a jeho bratr Jan s Jiřím Bradatým, který zastupoval otce pobývajícího ve Frísku, takzvaný lipský mincovní řád. Jiří jej svým poddaným vyhlásil mandátem ze 17. května 1500. Tím v Sasku začala tolarová měna založená na velké stříbrné minci, která hodnotou odpovídala rýnskému zlatému.
Když kurfiřt Jan I. Saský roku 1530 požadoval snížení obsahu stříbra, Jiří nesouhlasil: podle něj poctivost vyžadovala zachovat hodnotu, s níž obyvatelé počítali. Až do konce roku 1533 proto razil samostatně. Jeho mince nesly německý opis o nové minci vévody Jiřího a na druhé straně údaj podle starého šrotu a zrna. Bylo to poprvé v německém mincovnictví, kdy mince nesla označení své jakosti; nový byl i opis v němčině.
Další ražby nabízejí Mince Jiřího Bradatého a Staré stříbrné mince.





