Stříbrné mince Ludvíka Jagellonského ze Svídnice
Stříbrné mince Ludvíka Jagellonského ze Svídnice jsou především půlgroše z let 1517–1528. Obsahem stříbra se podle novějšího bádání zprvu nelišily od polských půlgrošů, které napodobovaly. Zřetelně horší jsou až kusy s letopočtem 1526, který mincovna používala i po králově smrti, až do roku 1528.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlgroš Ludvíka Jagellonského, ražený roku 1526 městem Svídnice ve Slezsku. Koruna a slezská orlice doprovázejí latinské opisy, které spojují panovníkovu titulaturu s...
Ovládací prvky výpisu
Jakost svídnických půlgrošů Ludvíka Jagellonského (1506–1526) se odrazila i v polské měnové reformě. Když Polsko tyto mince stahovalo z oběhu, stanovilo pro své nové trojáky a šestáky ryzost 375 tisícin – stejnou, jakou měly stahované půlgroše.
Letopočet 1526 používala mincovna i po Ludvíkově smrti u Moháče, dokud ji držela jeho vdova Marie Habsburská, a právě tyto kusy mají znatelně méně stříbra. Ražbu ukončilo uzavření dílny 26. června 1528. Polský sněm v Piotrkowě v únoru téhož roku dovolil přijímat svídnické půlgroše jen se srážkou, třináct za dvanáct dobrých. Stříbrné ražby dalších období nabízejí Staré stříbrné mince, celé dějiny dílny Mince ze svídnické mincovny.





