Stříbrné mince ze Svídnice
Stříbrné mince ze Svídnice provázejí slezskou mincovnu od kvartníků konce 13. století po půlgroše Ludvíka Jagellonského z let 1517–1528. Podíl stříbra v nich kolísal: v polovině 15. století se tu razily haléře s pouhou čtvrtinou stříbra a pro špatnou jakost se mincování roku 1514 zastavilo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlgroš Ludvíka Jagellonského, ražený roku 1526 městem Svídnice ve Slezsku. Koruna a slezská orlice doprovázejí latinské opisy, které spojují panovníkovu titulaturu s...
Ovládací prvky výpisu
O jakost svídnického stříbra dbali už čeští králové: Václav IV. Lucemburský roku 1389 nařídil, že se zdejší mince nesmí zhoršit. Dohoda slezských měst z roku 1455, k níž se připojila i Svídnice, předepsala haléře čtyřlotové, tedy se čtvrtinou stříbra, po 480 kusech z hřivny; 17 takových haléřů mělo odpovídat pražskému groši.
Roku 1460 se Svídnice s Vratislaví dohodla na ještě chudších haléřích o třech a půl lotu. Po dalším zhoršování jakosti se ražba roku 1514 přerušila. Ve velkém se tu stříbro razilo znovu v letech 1517–1528, kdy mincovna Ludvíka Jagellonského vydávala půlgroše. Stříbrné ražby jiných dílen nabízejí Staré stříbrné mince, celé dějiny zdejší mincovny Mince ze svídnické mincovny.





