Stříbrné peníze českého království
Stříbrné peníze českého království, tedy drobné mince zvané peníz, se razily převážně z kutnohorského stříbra: na ložiskách Kutné Hory stála celá grošová měna a za Jagellonců tam vznikaly všechny bílé i malé peníze. Teprve Habsburkové rozložili ražbu peněz i do dalších mincoven země.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný peníz Matyáše Korvína pochází z mincovny v Českých Budějovicích. Jeho heraldickou výzdobu tvoří česko-uherský znak, který spojuje uherská břevna s českým lvem. Tato...
Ovládací prvky výpisu
Předpokladem grošové měny, k níž peníz od roku 1384 patřil, byl objev mohutných ložisek stříbra v Kutné Hoře. Reforma Václava II. z roku 1300 zrušila platby neraženým stříbrem a zavedla jeho povinnou směnu za raženou minci, takže stříbro z dolů procházelo královskou mincovnou.
Kutná Hora zůstala dílnou drobné mince i v jagellonské době. Rozkvět tamních dolů v devadesátých letech 15. století umožnil rozmach ražby pražských grošů, vedle nichž odtud vycházely i nové bílé a malé peníze. Bílé peníze Vladislava a Ludvíka Jagellonského se podle dnešního poznání razily jen tam, i když část Ludvíkových se dříve kladla do Jáchymova. Za Habsburků se ražba peněz rozložila i do Prahy, Jáchymova, Krnova, Vratislavi a Českých Budějovic. Tentýž nominál bez ohledu na kov přibližují Peníze českého království.





