Zlatá zecchina Ludovica Manina
Zlatá zecchina Ludovica Manina uzavírají pět set let ražby benátského obchodního dukátu, který patřil k nejprestižnějším zlatým mincím středomořských tržišť. Razila se v letech 1789–1797 za posledního dóžete; po pádu republiky v ražbě se stejným obrazem pokračovala habsburská správa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý zecchino posledního benátského dóžete Ludovica Manina pochází z let 1789–1797, závěrečného období Benátské republiky. Tradiční výjev svatého Marka s klečícím dóžetem...
Ovládací prvky výpisu
Benátský zlatý dukát, od 16. století zvaný zecchino, sloužil hlavně obchodu s cizími státy a stal se nejprestižnější zlatou mincí na tržištích Středomoří. Napodobovala jej Osmanská říše od roku 1478 i maltézští johanité od roku 1535 a mince stejného jména razily také Janov, Lucca, Řím nebo Toskánsko. Ludovico Manin (1726–1802) převzal minci s touto pověstí roku 1789.
Po pádu republiky v roce 1797 připadly Benátky Habsburkům, kteří zecchina razili dál jménem císaře Františka II. se stejným obrazem dóžete klečícího před svatým Markem a Krista na rubu. Na tuto kategorii navazují Zecchina a Staré zlaté mince.





