Zlaté mince Ludovica Manina z Benátek
Zlaté mince Ludovica Manina z Benátek pocházejí ze zlaté mincovny Benátské republiky, samostatného pracoviště založeného roku 1285 spolu se zavedením dukátu. Za posledního dóžete, v letech 1789–1797, se zlato razilo v horním patře Sansovinovy budovy u náměstí svatého Marka, odděleně od stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý zecchino posledního benátského dóžete Ludovica Manina pochází z let 1789–1797, závěrečného období Benátské republiky. Tradiční výjev svatého Marka s klečícím dóžetem...
Ovládací prvky výpisu
Zlatou mincovnu zřídily Benátky roku 1285 a stála patrně hned vedle starší stříbrné. Jako první nesla jméno zecca, odvozené z arabského slova sikka pro razidlo; do roku 1290 se název přenesl i na stříbrnou mincovnu. V budově ze 16. století pracovalo zlaté oddělení v horním patře, ve větších a méně početných dílnách než stříbrné v přízemí.
Od roku 1551 hlídali zvláštní úředníci, aby se zlato, ražené i neražené, neprodávalo za jinou než úředně stanovenou cenu. Za Ludovica Manina (1726–1802) odtud vycházely poslední zlaté ražby samostatné republiky. Navazují kategorie Mince z benátské mincovny a Staré zlaté mince.





