Zlaté mince Ludovica Manina
Zlaté mince Ludovica Manina razila Benátská republika v letech 1789–1797 podle zlatého standardu, který platil od konce 13. století. Jejich základem byl dukát zvaný zecchino z téměř ryzího zlata o hmotnosti kolem 3,5 gramu, jehož obsah kovu se za celou dobu ražby změnil jen o setiny gramu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý zecchino posledního benátského dóžete Ludovica Manina pochází z let 1789–1797, závěrečného období Benátské republiky. Tradiční výjev svatého Marka s klečícím dóžetem...
Ovládací prvky výpisu
Benátky začaly razit zlato roku 1285 a nový dukát dostal stejnou hmotnost i ryzost jako florentský florén. Usnesení Rady čtyřiceti z 31. října 1284 stanovilo 3,545 g zlata o ryzosti 24 karátů, tedy kolem 997 tisícin – nejčistší kov, jakého tehdejší výroba dosahovala.
Obsah ryzího zlata se pak po pět set let pohyboval v úzkém rozmezí 3,494–3,559 g. Zlaté ražby Ludovica Manina (1726–1802), posledního benátského dóžete, tak nesou v podstatě tentýž kov jako dukáty jeho středověkých předchůdců. Další ražby najdete v kategoriích Mince Ludovica Manina a Staré zlaté mince.





