Bronzové mince z Kartága
Bronzové mince z Kartága pocházejí z římské mincovny, kterou v africkém Kartágu otevřel kolem let 296–297 císař Maximianus a která razila velké bronzové folly tetrarchie. Fungovala jen asi deset let: roku 307 ji zavřel Maxentius a po krátkém obnovení za uzurpátora Domitia Alexandra zanikla.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně...
Provinční bronzová mince císaře Vespasiána z maloasijské Apameie připomíná význam městských ražeb v římské Frygii. Císařský portrét doplňuje reverz se svazkem obilných klasů,...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový as hispánského municipia Italica z doby Tiberia ukazuje, jak se odkaz Augusta promítl i do mincí provinčních měst. Na líci je holá hlava Tiberia, na rubu oltář s...
Sada dvou bronzových mincí Antonina Pia spojuje sestercius a as z období vrcholné římské říše. Představuje přehledný doklad mincovního systému druhého století i vlády panovníka...
Bronzový sestertcus císaře Volusiana pochází z neklidného období krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax připomíná snahu císařského domu zdůraznit mír, stabilitu...
Bronzová mince z Amisu pochází z období vlády Mithridata VI. Eupatora, jednoho z nejvýraznějších protivníků římské expanze. Spojuje dějiny pontského království s řeckou...
Bronzový sestercius Filipa II. připomíná mladého caesara a následníka Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVTIS představuje císařova syna jako...
Bronzový sesterxius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestercius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Mincovnu v Kartágu zřídil kolem let 296–297 císař Maximianus, když táhl proti berberskému svazu Quinquegentiani; do Kartága vstoupil 10. března 298. Razila hlavně velké bronzové folly s tenkým postříbřením, které zavedla Diokleciánova reforma, na jména všech vládců tetrarchie.
Nejběžnější kartaginský rub nese opis SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART a stojící personifikaci Kartága v dlouhém šatu s ovocem v obou rukou. Typ GENIO POPVLI ROMANI, obvyklý v ostatních mincovnách, se v Kartágu nerazil. Mincovní značka v úseku spojuje písmena PK s označením dílny.
Maxentius (asi 283–312), od 28. října 306 vládce v Římě, ovládl i Afriku a kartaginská mincovna razila na jeho jméno, jeho otce Maximiana i na Konstantina jako césara; přidala rub CONSERVATORES KART SVAE. Roku 307 ji Maxentius zavřel. Znovu se rozběhla za vzpoury Domitia Alexandra, kterého vojsko provolalo císařem v Kartágu koncem roku 308, a po jeho porážce už otevřena nebyla.
