Bronzové mince z mincovny Londýn
Bronzové mince z mincovny Londýn pocházejí z římské mincovny v Londiniu, založené britským uzurpátorem Carausiem, kterou po znovudobytí Británie roku 296 začlenil do říšské soustavy Constantius I. Chlorus. Až do zavření roku 325 razila hlavně bronzové folly tetrarchie a Konstantina I. Velikého a jeho synů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně...
Provinční bronzová mince císaře Vespasiána z maloasijské Apameie připomíná význam městských ražeb v římské Frygii. Císařský portrét doplňuje reverz se svazkem obilných klasů,...
Mincovnu v Londiniu založil pravděpodobně jako první ze svých britských mincoven uzurpátor Carausius, který se v Británii prohlásil císařem; razil tu zlato, stříbro a postříbřené antoniniány se značkou ML nebo SML. Pokračoval jeho nástupce Allectus.
Roku 296 dobyl Constantius I. Chlorus Británii zpět a londýnská mincovna se přizpůsobila reformě ostatních říšských mincoven. Od té doby razila téměř jen bronzové folly, první se značkou LON v úseku, později s písmeny PLN a PLON. Pracovala pro tetrarchy, pro Konstantina I. Velikého i pro jeho syny jako césary, například Konstantina II. (316–340), césara od 1. března 317.
Roku 325, když Konstantin přesouval těžiště říše na východ, londýnská mincovna ražbu ukončila. Zlato a stříbro tu později vzniklo už jen krátce za uzurpátora Magna Maxima se značkou AVG, odvozenou od nového jména města Augusta.





