Bronzové mince z Trevíru
Bronzové mince z Trevíru pocházejí z říšské mincovny pozdní antiky, která pracovala od let 293–294 do konce 4. století a patřila k nejdůležitějším v říši. Patří k nim folly Konstantina I. Velikého a jeho spoluvládců i drobnější bronzy jeho nástupců, obvykle se značkou TR v úseku na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně...
Provinční bronzová mince císaře Vespasiána z maloasijské Apameie připomíná význam městských ražeb v římské Frygii. Císařský portrét doplňuje reverz se svazkem obilných klasů,...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový as hispánského municipia Italica z doby Tiberia ukazuje, jak se odkaz Augusta promítl i do mincí provinčních měst. Na líci je holá hlava Tiberia, na rubu oltář s...
Sada dvou bronzových mincí Antonina Pia spojuje sestercius a as z období vrcholné římské říše. Představuje přehledný doklad mincovního systému druhého století i vlády panovníka...
Bronzový sestertcus císaře Volusiana pochází z neklidného období krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax připomíná snahu císařského domu zdůraznit mír, stabilitu...
Bronzová mince z Amisu pochází z období vlády Mithridata VI. Eupatora, jednoho z nejvýraznějších protivníků římské expanze. Spojuje dějiny pontského království s řeckou...
Bronzový sestercius Filipa II. připomíná mladého caesara a následníka Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVTIS představuje císařova syna jako...
Bronzový sesterxius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestercius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Říšské mince se v Trevíru, římské Augustě Treverorum, prokazatelně razí od let 293–294, kdy si město zvolil za sídlo césar Constantius I. Chlorus. Mincovna patřila k nejdůležitějším v pozdní říši; odborníci z ní znají přes 1 250 typů bronzových mincí. Ražby nesou v úseku pod obrazem na rubu písmena TR, často doplněná označením dílny.
Vznik mincovny se kryje s Diokleciánovou reformou, která kolem roku 294 zavedla velký bronzový follis. Zpočátku vážil asi 10 gramů a obsahoval kolem 4 % stříbra v tenké povrchové vrstvě. V dalších desetiletích se zmenšoval a ztrácel stříbro, takže za Konstantina I. Velikého byl menší a stříbra v něm téměř nebylo.
Konstantin pobýval v Trevíru v letech 306–324 opakovaně a město okázale přestavěl. Zdejší folly nesou jeho portrét i portréty jeho spoluvládců, mezi nimi Licinia s rubem Génia římského lidu. Roku 319 tu vznikla série s opisem VICTORIAE LAETAE PRINC PERP, na které dvě Viktorie drží nad oltářem štít s nápisem VOT PR.
V Trevíru sídlili i Konstantinův syn Konstantin II. v letech 328–340 a v letech 367–388 Valentinián I., Gratianus a Magnus Maximus. Nejpozdější doložené trevírské ražby patří uzurpátorovi Eugeniovi z let 392–394.
