Bronzové mince
Bronzové mince jsou raženy nebo lity ze slitiny, v níž převažuje měď a hlavní přísadou je cín. Bronz od antiky sloužil k drobným penězům – od litého římského asu přes pozdně římský a byzantský follis až po britské penny z roku 1860 a bronzové haléře, které zavedla korunová měna Rakouska-Uherska roku 1892.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně...
Bronz je slitina, v níž převažuje měď a hlavní přísadou je cín. Římané platili zprvu bronzovými slitky a hrudkami, kolem roku 280 př. n. l. zavedli velkou litou bronzovou minci, as. Jeho váha se postupně snižovala a lití vystřídala ražba. V císařské době se as razil z mědi, zatímco sestercius a dupondius z mosazi zvané orichalkum, takže ne každá římská mince z obecného kovu je bronzová.
Bronz se do římského mincovnictví vrátil s reformou Diokleciána, který kolem roku 294 zavedl velkou bronzovou minci dnes nazývanou follis. Zprvu vážila asi 10 gramů a obsahovala kolem 4 % stříbra v tenké vrstvě na povrchu. V dalších desetiletích se zmenšovala a ztrácela stříbro, za Konstantina Velikého už stříbra téměř neměla.
Byzantský císař Anastasios I. zavedl roku 498 bronzový follis v hodnotě 40 nummií. Hodnotu nesly mince vyznačenou řeckou číslicí, u follisu velkým písmenem M. Podle byzantského vzoru razili později arabští chalífové bronzové mince zvané fals, jejichž jméno je z follisu odvozené.
Británie razila penny od konce 18. století z mědi a na bronz přešla roku 1860, když průzkum královské mincovny zjistil, že asi třetina měděných mincí v oběhu je opotřebovaná nebo poškozená; bronzové penny vážilo 9,45 gramu. V habsburské monarchii přinesla bronz korunová měna roku 1892, z bronzu se razily haléře a dvouhaléře.





