Bronzové tetrassariony
Bronzové tetrassariony jsou velké bronzové mince řeckých měst římské provincie Dolní Moesie na území dnešního Bulharska, ražené od konce 2. do poloviny 3. století, například v Nicopoli ad Istrum. Jméno znamená čtyři assaria; u většiny kusů se hodnota neodvozuje z nápisu, ale z velikosti mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Provinční bronzová mince císaře Vespasiána z maloasijské Apameie připomíná význam městských ražeb v římské Frygii. Císařský portrét doplňuje reverz se svazkem obilných klasů,...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Sada dvou bronzových mincí Antonina Pia spojuje sestercius a as z období vrcholné římské říše. Představuje přehledný doklad mincovního systému druhého století i vlády panovníka...
Bronzový sestertcus císaře Volusiana pochází z neklidného období krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax připomíná snahu císařského domu zdůraznit mír, stabilitu...
Bronzová mince z Amisu pochází z období vlády Mithridata VI. Eupatora, jednoho z nejvýraznějších protivníků římské expanze. Spojuje dějiny pontského království s řeckou...
Bronzový sestercius Filipa II. připomíná mladého caesara a následníka Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVS představuje císařova syna jako...
Bronzový sesterxius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestercius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Bronzový sesterc Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidné období 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje vítězství, ochranu říše a snahu císařské moci posílit...
Řecká města na východě římské říše si i pod římskou vládou ponechala právo razit vlastní bronzové mince. Opisy na nich jsou řecké a počítalo se v assariích – assarion je řecký název římského asu. Pro místní drobný oběh tak města vydávala vlastní bronz, zatímco stříbrné denáry přicházely z císařských mincoven.
Tetraassarion, mince v hodnotě čtyř assarií, patřil k největším bronzům těchto měst. Nejlépe je soustava doložena v Marcianopoli v Dolní Moesii, kde mince ve 3. století nesou písmena vyjadřující hodnotu, například E pro pět assarií. V sousedním městě Nicopolis ad Istrum takové značky chybějí a hodnota se určuje podle průměru a váhy, takže označení tetraassarion je u konkrétního kusu zařazením dnešních katalogů.
Nicopolis ad Istrum založil císař Traján po dáckých válkách. Za Septimia Severa a jeho synů razilo město velké bronzy, na jejichž rubu je kromě jména obyvatel uvedeno i jméno místodržitele provincie, za něhož mince vznikla. Díky tomu se dají datovat přesněji než mnohé jiné provinční ražby.
Geta (189–211), mladší syn Septimia Severa, se na těchto mincích objevuje nejprve jako caesar a od roku 209 jako spoluvládnoucí augustus. Koncem roku 211 jej zavraždil bratr Caracalla, Getova památka byla zatracena a ražby s jeho jménem skončily.
