Habsburské ražby z Antverp
Habsburské ražby z Antverp vznikaly téměř tři staletí, od Marie Burgundské po Marii Terezii. Brabantsko přešlo na Habsburky sňatkem Marie s Maxmiliánem I. roku 1477, po Karlu V. je držela španělská větev rodu a od roku 1714 rakouská. Antverpská mincovna pro ně pracovala až do roku 1758.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Sňatek Marie Burgundské s Maxmiliánem I. Habsburským v srpnu 1477 přivedl Brabantsko i jeho mincovny pod vládu Habsburků. Marie podle dochovaných pramenů nechávala razit jen v Antverpách, jejichž mince nesly místo obvyklé ruky přechodně věž. V letech 1506–1515, kdy za nezletilého Karla V. vládl Maxmilián, pracovaly Antverpy a Maastricht a jejich ražby nesly opis o arcivévodech rakouských, vévodech burgundských a brabantských.
Karel V. odstranil rozdíly mezi mincemi jednotlivých nizozemských provincií, takže je odlišovaly už jen značky mincoven. Jižní Nizozemí pak v letech 1581–1714 spravovala španělská větev Habsburků, Rastattský mír roku 1714 je předal rakouské. Rakouské Nizozemí obsadila roku 1794 Francie a mírem v Campo Formio se ho Rakousko roku 1797 vzdalo. Širší výběr nabízejí Habsburské ražby a Mince z antverpské mincovny.





