Siliquy Constantia II.
Siliquy Constantia II. jsou stříbrné mince syna Konstantina Velikého, který vládl v letech 337–361. Siliqua platila jednu čtyřiadvacetinu zlatého solidu; právě za Constantia se změnila její hmotnost, když reforma roku 355 nahradila takzvanou těžkou siliquu lehčí mincí. Samotné jméno mince je novověké.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Jméno siliqua dali minci až novověcí numismatici; jak se nazývala v antice, nevíme. Převzali ho od váhové jednotky pojmenované po semeni rohovníku, podobně jako se ze semen odvozuje karát. Jako váha činila siliqua jednu čtyřiadvacetinu solidu, tedy asi 0,19 g.
Za Constantia II. (vládl 337–361) se razila nejprve takzvaná těžká siliqua o hmotnosti kolem 3 g. Po reformě roku 355 vážila mince asi 2,2 g a v západních mincovnách se koncem 4. a počátkem 5. století razily siliquy ještě lehčí. Podle numismatické zvyklosti se tak dnes označují i tenké stříbrné mince pozdějších staletí až do 7. století. Širší výběr nabízejí Siliquy a Mince Constantia II..





