Afrodita

Afrodita je řecká bohyně lásky, krásy a plodnosti, jejíž smyslná krása a božská přitažlivost dominují antickým mincím zejména z Kypru, Knidu a Korintu, kde byly její nejvýznamnější svatyně. V numismatice je Afrodita zobrazována jako ideál ženské krásy, často s holubicí, růží nebo mušlí, symbolizujíc lásku, vášeň a životní sílu.

Historie

Afrodita, podle mýtu zrozená z mořské pěny u břehů Kypru, má původ ve starších blízkovýchodních bohyních lásky jako Ištar a Astarta. Její kult se rozšířil po řeckém světě v archaickém období, přičemž každé město vytvořilo vlastní variantu jejího uctívání. Nejvýznamnější svatyně byly na Kypru v Pafu, v Korintu a v Knidu, kde stála slavná socha nahé Afrodity od Praxitela. Římané ji ztotožnili s Venuší, matkou zakladatele Říma Aenea, což jí zajistilo prominentní místo v římské numismatice.

První mince s Afroditou pocházejí z Kypru ze 6. století před naším letopočtem, kde byla uctívána jako Kypris. Kyperská města razila stříbrné statéry s hlavou Afrodity v myrtolovém věnci a holubicí. Korint, kde byl její chrám s posvátnou prostitucí, razil od 5. století před naším letopočtem statéry s hlavou Afrodity v elegantním účesu. Tyto korintské ražby ovlivnily zobrazování bohyně po celém řeckém světě.

Klasické období přineslo umělecky vyspělá zobrazení Afrodity. Město Knidos získalo slávu díky Praxitelově soše nahé Afrodity a razilo mince s jejím zobrazením. Sicilské město Eryx, centrum západního kultu Afrodity, vytvořilo charakteristické zobrazení bohyně s holubicí. Athény razily tetradrachmy s Afroditou po vítězství ve válce, připisujíce jí zásluhu. Syracuse vytvořily dekadrachmy s hlavou Afrodity-Arethúsy, které patří k vrcholům antického mincovního umění.

Helénistické království rozšířila kult Afrodity po celém východním Středomoří. Ptolemaiovci zobrazovali královny jako Afroditu, zejména Kleopatru VII. Seleukovci razili tetradrachmy s Afroditou Níkéforos, nositelkou vítězství. Království Pontos vytvořilo charakteristické zobrazení Afrodity s hvězdou a půlměsícem. Město Afrodisias v Kárii, pojmenované po bohyni, razilo rozsáhlé série s jejím kultovním zobrazením až do pozdní antiky.

Římská republika používala Venuši jako symbol rodu Juliů, kteří odvozovali svůj původ od Aenea, syna Venuše. Julius Caesar razil denáry s Venuší Victrix, vítěznou. Augustus zobrazoval Venuši Genetrix, matku rodu. Hadrian nechal razit mince s Venuší Felix, šťastnou. Provinciální ražby zachovávaly místní tradice - Afrodita Pafie na Kypru, Afrodita Stratonikis v Kárii. Moderní numismatické emise zobrazují Afroditu jako symbol krásy a lásky, často podle slavných antických soch.

Zobrazení a erotická symbolika

Afrodita je v numismatice zobrazována jako vrchol ženské krásy - mladá žena s dokonalými rysy, často s propracovaným účesem s kadeřemi a diadémem. Některé ražby ji ukazují zahalenou, jiné podle knidského vzoru nahou nebo polonahou. Častý je motiv Afrodity Anadyomené, vynořující se z moře a ždímající si vlasy. Venus Pudica, stydlivá Venuše, si zakrývá prsa a klín v gestu falešné cudnosti.

Hlavními atributy jsou holubice, symbol lásky a míru, často sedící na bohyniině ruce. Růže a myrtový věnec představují krásu a lásku. Mušle připomíná její zrození z moře. Jablko odkazuje na Paridův soud, kdy byla vybrána jako nejkrásnější. Zrcadlo symbolizuje ješitnost a sebelásku. Delfín a ryba představují její mořský původ. Erós, její syn, ji často doprovází s lukem lásky. Některé mince zobrazují páva nebo labuť, symboly krásy.

Technické zpracování zdůrazňuje smyslnost a krásu bohyně. Klasické ražby dosahují ideální proporce a harmonie. Helénistické mince přidávají emocionální výraz a erotický podtext. Detailní zpracování drapérie zvýrazňuje tělesné tvary. Římské zobrazení často kombinuje idealizaci s módními prvky doby. Moderní ražby využívají vysoký reliéf pro trojrozměrné zobrazení, matování pro jemnost pleti a selektivní leštění pro šperky a vlasy.

Zajímavosti

• Knidské mince s nahou Afroditou byly tak populární, že město vydělávalo více na turistech přijíždějících vidět Praxitelovu sochu než na daních
• Korintské statéry s Afroditou byly známé jako "puellae" (dívky) a byly nejoblíbenější mincí v západním Středomoří
• Julius Caesar nosil pečetní prsten s Venuší ozbrojenou, což se stalo vzorem pro jeho mince
• Některé kyperské mince zobrazují posvátný kámen symbolizující Afroditu, ne lidskou postavu, což dokládá orientální vlivy
• Největší antická mince s Afroditou, zlatý medallion Gordiana III., váží přes 50 gramů a zobrazuje bohyni s Erosem a třemi Grácemi
• Kleopatra VII. nechala razit mince zobrazující ji jako Afroditu s dítětem Caesarionem jako Erosem