Albrecht z Valdštejna

Albrecht z Valdštejna (1583-1634) byl český vojevůdce, politik a vévoda frýdlantský, který jako člen měnového konsorcia významně ovlivnil mincovnictví v českých zemích během třicetileté války. Jeho Frýdlantské vévodství mělo právo ražby vlastních mincí a bylo osvobozeno od zemských desek. Jako nejbohatší Čech v historii se stal jednou z nejvlivnějších osobností tehdejší Evropy.

Historie

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil 14. září 1583 v Heřmanicích u Jaroměře do chudého protestantského šlechtického rodu. Po smrti rodičů vyrůstal u strýce Jindřicha Slavaty a studoval na protestantských školách v Goldbergu a Altdorfu, později na univerzitách v Bologni a Padovské. V roce 1606 konvertoval na katolictví, což mu otevřelo cestu k císařským úřadům. Roku 1609 se oženil s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka, čímž získal značný majetek včetně vsetínského a lukovského panství. Od roku 1604 bojoval v císařských službách proti Turkům a později v bitvě na Bílé hoře (1620) velel části císařských vojsk. Díky věrnosti císaři Ferdinandovi II. získal po pobělohorských konfiskacích rozsáhlé statky v severních a východních Čechách. Dne 18. ledna 1622 se stal spolu s Karlem z Lichtenštejna a dalšími členem měnového konsorcia, které provedlo emisi nové měny v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích. V letech 1625-1630 a 1632-1634 byl vrchním velitelem císařské armády. Roku 1625 bylo jeho Frýdlantské panství povýšeno na knížectví, o dva roky později na vévodství s právem ražby mincí. Upadl v nemilost kvůli podezření ze zrady a byl zavražděn 25. února 1634 v Chebu irskými žoldnéři.

Valdštejnovo mincovní právo vyplývalo z jeho postavení jako vévody frýdlantského a bylo součástí privilegií, která mu císař udělil za vojenské služby. Frýdlantské vévodství bylo osvobozeno od zemských desek a fungovalo jako stát ve státě s vlastní správou, soudnictvím i měnovou politikou. Měnové konsorcium, jehož byl Valdštejn členem od roku 1622, kontrolovalo ražbu mincí v habsburských zemích a provádělo jejich znehodnocování během hospodářské krize. Jako jeden z nejbohatších mužů Evropy vlastnil obrovské statky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, včetně panství kolem České Lípy, Frýdlantu, slezského Hlohova a Zaháně. Jeho majetek zahrnoval také výstavný Valdštejnský palác na Malé Straně v Praze (dnes sídlo Senátu). Valdštejn byl průkopníkem moderního vojenství - jako první začal vydržovat stálou armádu nikoli z císařské apanáže, ale z kontribucí územích a vlastních prostředků. Jeho systematické přistoupení k financování války prostřednictvím organizovaného vybírání kontribucí se stalo vzorem pro další vojevůdce.

Význam pro investory a sběratele

Pro sběratele numismatických objektů představují mince ražené během Valdštejnova období vzácné a cenné exempláře. Frýdlantské vévodství razilo vlastní mince, které jsou dnes vyhledávanými sběratelskými kusy. Členství v měnovém konsorciu z Valdštejna činí klíčovou postavu pro pochopení mincovnictví období třicetileté války. Mince z jeho panství často nesou specifické znaky a symboly vévodství. Pozor na falešné přitribuce - ne všechny mince z období nutně pocházejí z Valdštejnových mincoven.

Příklady

Mezi dokumentované numismatické památky patří mince Frýdlantského vévodství s Valdštejnovým erbem, tolary a krejcary ražené v jeho mincovnách během let 1625-1634. Známé jsou také medaile a žetony připomínající jeho vojenské vítězství. V současnosti jsou tyto předměty vystaveny v muzeích nebo v soukromých sbírkách. Portrétní mince s Valdštejnovým obrazem patří mezi nejcennější kusy.

Zajímavosti

• Valdštejn byl nejbohatší Čech v historii - v době smrti mu císař dlužil 3 miliony zlatých
• Jeho Frýdlantské vévodství bylo prvním vévodstvím v Čechách od dob Lucemburků
• Věřil v astrologii a nechával si sestavovat horoskopy před důležitými rozhodnutími
• Po jeho smrti byla jednotka SS pojmenována "Wallenstein" - paradoxní pocta českému šlechtici