Antiochia

Antiochia byla metropole helénistického a římského Východu, třetí největší město antické říše a jedno z nejvýznamnějších center starověkého mincovnictví. Antiochijská mincovna produkovala tetradrachmy, aureí a bronzové ražby po více než tisíc let, od seleukovských králů přes římské císaře až po byzantské panovníky, přičemž její mince ovlivnily měnové systémy celého východního Středomoří.

Historie

Antiochia byla založena v roce 300 před naším letopočtem Seleukem I. Níkátorem, jedním z nástupců Alexandra Velikého, na řece Orontes v severní Sýrii. Město bylo pojmenováno po Seleukově otci Antiochovi a rychle se stalo hlavním městem Seleukovské říše. První mincovna byla založena prakticky současně s městem a začala razit stříbrné tetradrachmy s portrétem zakladatele a zobrazením Apollóna sedícího na omfalu.

V helénistickém období byla Antiochia hlavním producentem seleukovských tetradrachem, které se staly standardní měnou východního Středomoří. Mince nesly portréty vládnoucích králů a různá božstva - Dia, Apollóna, Tyché. Slavné jsou tetradrachmy s portrétem Antiocha III. Velikého a slona, připomínající jeho indické tažení. Antiochijská mincovna razila také bronzové mince pro běžný oběh s místními syrskými motivy.

Po dobytí Římany v roce 64 před naším letopočtem se Antiochia stala hlavním městem provincie Syria a sídlem římského místodržitele. Mincovna pokračovala v ražbě nyní s římskou tematikou - portréty císařů, římská božstva, ale také místní Tyché Antiochie sedící na skále s personifikací řeky Orontes u nohou. Tento motiv se stal ikonickým a byl kopírován mnoha městy. Za Caesara a Augusta byly v Antiochii raženy zlaté aureí pro východní legie.

V období principátu byla antiochijská mincovna jednou z nejproduktivnějších v říši. Razila mince nejen pro Sýrii, ale i pro sousední provincie. Zvláště významné byly emise za válek s Parthií, kdy Antiochia sloužila jako základna římských armád. Traianus, Lucius Verus a Septimius Severus razili v Antiochii speciální vojenské emise. Město mělo také právo razit vlastní městské bronzové mince s místními motivy.

Krize 3. století přinesla období nestability, kdy Antiochia střídavě patřila Římu, Palmýře a sásánovské Persii. Mincovna razila pro různé uzurpátory a protiřímské vlády. Za Diokleciána byla Antiochia povýšena na jednu ze čtyř hlavních mincoven tetrarchie, razící pro celý Východ. Kvalita antiochijských solidů a follů byla vysoká, mince nesly značku ANT nebo SMAN (Sacra Moneta Antiochiae).

V byzantském období zůstala Antiochia důležitou mincovnou až do arabského dobytí v roce 637. Byzantské solidy a bronzové folly z Antiochie patřily k nejkvalitnějším ražbám říše. Po muslimském dobytí byla mincovna krátce zachována pro ražbu arabsko-byzantských přechodných mincí. Křižácké dobytí v roce 1098 obnovilo křesťanské mincovnictví - antiochijské knížectví razilo denáry s křížem a nápisem ANTIOCHIA. Definitivní konec přišel s mamlúckým dobytím v roce 1268.

Tyché Antiochie a východní motivy

Tyché Antiochie, městská bohyně štěstěny, byla nejcharakterističtějším motivem antiochijských mincí. Socha od Eutychida zobrazovala bohyni sedící na skále s věžovou korunou představující městské hradby, u nohou plavce symbolizujícího řeku Orontes. Tento typ byl kopírován stovkami měst a stal se standardním zobrazením městské Tyché v celém antickém světě.

Seleukovská symbolika zahrnovala kotvu jako znak námořní moci, slona připomínajícího východní území, orla Dia a omfalos v Delfách, kde Seleukos obdržel věštbu. Apollón Dafneios s vavřínovým věncem odkazoval na nedaleký háj v Dafne. Makedonská hvězda a diadém symbolizovaly kontinuitu s Alexandrem Velikým.

Římské a byzantské období přineslo syntézu východních a západních motivů. Latinské nápisy se mísily s řeckými, orientální božstva jako Jupiter Dolichenus nebo Sol Invictus odrážela synkretismus. Křesťanské symboly - kříž, christogram, Kristus Pantokrator - postupně nahradily pohanské motivy. Arabsko-byzantské mince kombinovaly byzantskou ikonografii s arabskými nápisy v přechodném období.

Zajímavosti

• Antiochia byla prvním místem, kde byli Ježíšovi následovníci nazváni křesťany
• Císař Iulianus Apostata nechal v antiochijské mincovně razit poslední oficiální pohanské mince s býkem Apisem
• Antiochijské tetradrachmy byly tak rozšířené, že se staly neoficiální měnou až v Indii
• Největší depot antiochijských mincí - přes 10 000 kusů - byl nalezen v roce 2012 v tureckém Gaziantepu
• Kleopatra razila v Antiochii mince se svým portrétem během návštěvy Marka Antonia
• Zemětřesení v roce 526 zničilo mincovnu, ale byla obnovena za 40 dní na císařův příkaz