Antverpy

Antverpy jsou belgické přístavní město na řece Šeldě, které bylo v 16. století finančním a obchodním centrem Evropy. V období své největší slávy kontrolovaly Antverpy až 40 procent světového obchodu a byly sídlem prvních moderních burz a bankovních domů. Pro numismatiku a finanční historii jsou Antverpy zásadní jako místo, kde vznikly moderní finanční instrumenty včetně akcií, dluhopisů a pojištění.

Historie

Antverpy získaly městská práva ve 12. století a díky strategické poloze na Šeldě se staly důležitým obchodním střediskem. Rozkvět města začal koncem 15. století, kdy португalská koruna zvolila Antverpy jako distribuční centrum pro koření z Indie. Po objevení Ameriky sem proudilo stříbro ze španělských kolonií. V první polovině 16. století se Antverpy staly nejbohatším městem Evropy, překonaly Benátky i Augsburg. Počet obyvatel vzrostl ze 40 tisíc v roce 1500 na 100 tisíc v roce 1560.

V roce 1531 byla v Antverpách otevřena první komoditní burza světa v nové budově navržené Dominicem de Waghemakere. Zde se obchodovalo se zbožím, směnkami a později i cennými papíry. Antverpská burza se stala vzorem pro burzy v Londýně, Amsterdamu a dalších městech. Ve městě sídlily pobočky všech významných evropských bankovních domů včetně Fuggerů, Welserů a italských bankéřů. Vznikl zde systém veřejného dluhopisu a první akciové společnosti.

Zlatý věk Antverp skončil během nizozemské revoluce. Španělské vojsko dobylo město v roce 1576 během takzvaného španělského běsnění, kdy bylo zabito přes 7 tisíc obyvatel. Po pádu Antverp v roce 1585 emigrovala protestantská elita včetně bankéřů a obchodníků do Amsterdamu. Uzavření ústí Šeldy Nizozemci v roce 1648 definitivně ukončilo roli Antverp jako mezinárodního obchodního centra. Finanční hegemonie přešla na Amsterdam, který převzal antverpské inovace.

V 19. století zažily Antverpy nový rozkvět jako belgický národní přístav. Po belgické nezávislosti v roce 1830 byla Šelda znovu otevřena mezinárodní plavbě. Dnes jsou Antverpy druhým největším přístavem Evropy a světovým centrem obchodu s diamanty. Antverpská diamantová burza zpracovává 80 procent světové produkce surových diamantů. Město si zachovalo historické jádro s renesančními domy připomínajícími období největší slávy.

Antverpy jako finanční centrum

Antverpské finanční inovace položily základy moderního kapitalismu. Město vyvinulo systém endorsovaných směnek umožňující převod bez fyzické přítomnosti věřitele. Vznikla praxe diskontování směnek a clearingový systém vzájemného zúčtování. Antverpská burza zavedla standardizované termínové obchody a opce na dodávky zboží. Poprvé se zde obchodovalo s vládními dluhopisy různých zemí jako s běžným zbožím.

Ve městě vznikl moderní systém námořního pojištění a zajištění. Bankéři vyvinuli metody hedgingu kurzového rizika pomocí devizových operací. Antverpy byly prvním místem, kde se tiskly kurzovní lístky a obchodní noviny. Rodina Plantin-Moretus provozovala největší tiskárnu Evropy produkující mapy, knihy a finanční dokumenty. Antverpský model univerzální burzy kombinující komodity, peníze a cenné papíry se stal vzorem pro pozdější finanční centra.

Zajímavosti

• Antverpská burza z roku 1531 měla nápis Pro uživateli všech národů a jazyků
• V 16. století se v Antverpách denně směňovalo více peněz než v celé Anglii za měsíc
• Fuggerové měli v Antverpách palác s tajnou místností pro počítání zisku ze španělského stříbra
• První loterie v Evropě byla uspořádána v Antverpách v roce 1435
• Výraz burza pochází od antverpské rodiny Van der Beurse, před jejímž domem se scházeli obchodníci
• Diamantová čtvrť v Antverpách dnes zaměstnává 30 tisíc lidí a obrací 50 miliard eur ročně