Bastila

Bastila byla středověká pevnost a státní vězení v Paříži, jejíž dobytí 14. července 1789 se stalo symbolickým počátkem Francouzské revoluce. Pád Bastily představuje jeden z nejdůležitějších momentů moderních dějin a dodnes je připomínán jako francouzský státní svátek.

Historie

Bastila, plným názvem Bastille Saint-Antoine, byla vybudována v letech 1370 až 1383 za vlády králů Karla V. a Karla VI. jako součást pařížského městského opevnění. Původním účelem pevnosti byla ochrana východní brány města, Porte Saint-Antoine, proti anglickým vojskům během stoleté války. Stavba sestávala z osmi mohutných věží spojených hradbami, které vytvářely téměř nedobytný komplex.

Vojenský význam Bastily postupně klesal s rozvojem dělostřelectva a rozšiřováním Paříže za hranice středověkých hradeb. Od 17. století sloužila pevnost především jako státní vězení, kam byli na základě královských zatykačů (lettres de cachet) umisťováni političtí vězni, náboženští disidenti a osoby nepohodlné královskému dvoru. Věznění zde nepodléhalo běžnému soudnímu procesu a mohlo trvat neomezeně dlouho podle vůle panovníka.

Mezi nejslavnější vězně Bastily patřil záhadný Muž v železné masce, jehož totožnost zůstává dodnes předmětem spekulací. Dalším známým vězněm byl spisovatel a filozof Voltaire, který zde strávil jedenáct měsíců v letech 1717 až 1718 za satirické verše proti regentovi. Paradoxně právě Voltaire svými osvícenskými spisy přispěl k ideovému klimatu, které vedlo k pádu této instituce. Markýz de Sade zde napsal některá ze svých děl a byl převezen jinam pouhých deset dní před dobytím pevnosti.

V průběhu 18. století se Bastila stala symbolem královské zvůle a útlaku, ačkoliv podmínky věznění pro příslušníky vyšších vrstev byly relativně mírné. Šlechtičtí vězni si mohli přivést služebnictvo, dostávali kvalitní stravu a měli přístup ke knihám. Přesto představa temného žaláře, kam může být kdokoliv uvržen bez soudu, rozněcovala veřejné mínění. Kritika Bastily jako symbolu despotismu sílila s šířením osvícenských myšlenek.

Ráno 14. července 1789 se před Bastilou shromáždil dav pařížských měšťanů a řemeslníků požadujících vydání střelného prachu a zbraní uložených v pevnosti. Jednání s velitelem posádky, markýzem de Launay, selhala a vypukly boje. Útočníci za pomoci přeběhlých vojáků pronikli do pevnosti a velitel byl lynčován rozvášněným davem. V okamžiku dobytí držela Bastila pouze sedm vězňů – čtyři padělatele, dva duševně choré a jednoho šlechtice uvězněného na žádost rodiny.

Symbolický význam události dalece převýšil její vojenský dopad. Pád Bastily demonstroval, že královská moc není nezlomná a lid se může vzepřít utlačovatelským institucím. Již následujícího roku byla pevnost kompletně zbořena a kameny z jejích zdí se staly vyhledávanými suvenýry. Podnikatel Pierre-François Palloy organizoval demolici a z kamenů nechal vyrobit miniatury Bastily, které rozeslal do všech francouzských departementů jako symboly osvobození.

Architektura a význam

Bastila představovala typickou ukázku středověké vojenské architektury 14. století. Osm válcových věží vysokých přibližně 24 metrů bylo spojeno stejně vysokými hradbami o tloušťce téměř tři metry. Vstup vedl přes dva padací mosty a několik bran. Vnitřní nádvoří ukrývalo kasárna, sklady a kapli. Kolem celé pevnosti se táhl vodní příkop napájený ze Seiny.

Po dobytí a demolici Bastily vzniklo na jejím místě náměstí, dnes známé jako Place de la Bastille. Uprostřed stojí Červencový sloup (Colonne de Juillet) připomínající nikoliv revoluci z roku 1789, ale oběti červencové revoluce z roku 1830. Obrys původní pevnosti je na náměstí vyznačen v dlažbě a několik původních kamenů bylo zachováno v různých pařížských lokacích.

Den dobytí Bastily, 14. červenec, se stal francouzským státním svátkem až v roce 1880, téměř století po samotné události. Tento den symbolizuje hodnoty Francouzské republiky – svobodu, rovnost a bratrství – a je každoročně oslavován vojenskou přehlídkou na Champs-Élysées.

Zajímavosti

• Klíče od Bastily daroval markýz de Lafayette Georgi Washingtonovi jako symbol vítězství svobody – dodnes jsou vystaveny v Mount Vernonu.
• Při dobytí zahynulo 98 útočníků a pouze jeden obránce, přesto se událost stala symbolem hrdinného boje lidu proti tyranii.
• Z kamenů Bastily byly vyrobeny šachové figurky, těžítka i šperky prodávané jako revoluční suvenýry.
• Bastila sloužila krátce i jako úschovna královského pokladu a vzácných rukopisů z královské knihovny.