Belgie

Belgie je konstituční monarchie v západní Evropě, jejíž bohatá mincovní tradice sahá od vzniku nezávislého království v roce 1831 až po současné euromince. Belgické mincovnictví odráželo složitou jazykovou a kulturní strukturu země s francouzsky, vlámsky a německy mluvícím obyvatelstvem, což se projevovalo v dvojjazyčných nápisech na mincích a různých variantách pro jednotlivé jazykové komunity.

Historie

Belgické království vzniklo v roce 1831 po odtržení od Spojeného království Nizozemska během belgické revoluce. První belgický král Leopold I. zahájil ražbu národních mincí již v roce 1832. Měnovou jednotkou se stal belgický frank, rozdělený na 100 centimů. Původní mince nesly podobiznu panovníka a státní znak s heslem "L'union fait la force" (Jednota dělá sílu) ve francouzštině, což odráželo frankofonní dominanci v raném období státu.

V roce 1865 se Belgie stala zakládajícím členem Latinské měnové unie spolu s Francií, Itálií a Švýcarskem. Tato dohoda standardizovala váhu a ryzost zlatých a stříbrných mincí členských zemí. Belgické mince z tohoto období byly raženy podle jednotných standardů a mohly volně obíhat v zemích unie. Systém fungoval až do první světové války, kdy byl fakticky zrušen kvůli ekonomickým turbulencím.

První světová válka těžce zasáhla belgické mincovnictví. Během německé okupace 1914-1918 byly zavedeny nouzové zinkové mince a papírové peníze. Po válce došlo k vysoké inflaci a v roce 1926 k devalvaci franku. Ve 30. letech byly raženy kvalitní stříbrné mince s alegorickými motivy. Druhá světová válka přinesla další okupaci a nouzové zinkové ražby. Po osvobození v roce 1944 bylo mincovnictví postupně obnoveno.

Významnou změnou prošlo belgické mincovnictví v 60. letech 20. století v souvislosti s jazykovými reformami. Od roku 1962 začaly být raženy mince se jménem krále ve dvou verzích - francouzské "BELGIQUE" a vlámské "BELGIE". Později přibyla i německá varianta "BELGIEN" pro německy mluvící komunitu. Tato praxe pokračovala až do zavedení eura a představovala unikátní řešení jazykové rozmanitosti země.

V roce 1989 proběhla reforma, která zavedla nový design mincí s portrétem krále Baudouina, později Alberta II. Poslední belgické franky byly raženy v roce 2001. Belgie byla mezi zakládajícími členy eurozóny a od 1. ledna 2002 zavedla euro. Belgické euromince nesou portrét panovníka - nejprve Alberta II., od roku 2014 Filipa. Design respektuje vícejazyčnost země použitím mezinárodně srozumitelných symbolů.

Současné belgické mincovnictví pokračuje v tradici kvalitních ražeb. Královská belgická mincovna v Bruselu produkuje kromě oběžných euromincí také pamětní dvoueurové mince, zlaté a stříbrné sběratelské ražby. Témata zahrnují královskou rodinu, významná výročí, kulturní památky a osobnosti. Belgie patří mezi největší producenty pamětních euromincí v Evropě.

Jazyková specifika a národní motivy

Belgické mincovnictví jedinečně odráželo trojjazyčnost země. Od 60. let existovaly tři varianty mincí - s nápisem "BELGIQUE" pro frankofonní oblasti, "BELGIE" pro Vlámsko a "BELGIEN" pro německojazyčnou komunitu. Toto řešení představovalo kompromis v složitých belgických jazykových vztazích. Mince byly raženy v poměru odpovídajícím velikosti jazykových komunit.

Na belgických euromincích je portrét panovníka doplněn královským monogramem a názvem země v mezinárodní zkratce "BE". Tím se elegantně vyhnuly jazykovým sporům. Různé nominály nesou stejný motiv, což je mezi zeměmi eurozóny méně obvyklé. Pamětní mince často zobrazují symboly jednotlivých regionů - vlámského lva, valonského kohouta nebo symboly německojazyčné komunity.

Historické motivy belgických mincí zahrnovaly alegorické postavy Belgie, průmyslové symboly jako těžní věž (Belgie byla průmyslová velmoc), zemědělské motivy nebo lva ze státního znaku. Moderní sběratelské mince představují belgické kulturní dědictví - památky UNESCO, slavné malíře jako Rubense či Bruegela, nebo komiksové postavy jako Tintina, což odráží belgickou komiksovou tradici.

Zajímavosti

• Belgie razila nejmenší evropskou zlatou minci - čtvrtfrank z let 1834-1844 vážil pouhých 0,8 gramu
• Během první světové války razili Němci v okupované Belgii železné mince s dírou uprostřed
• Belgická pamětní dvoueurová mince k bitvě u Waterloo z roku 2015 vyvolala diplomatický protest Francie
• V letech 1941-1947 byly v Belgickém Kongu raženy mince s nápisem "Belgie" pro válečné účely
• Belgický král Leopold II. financoval své soukromé Svobodné Konžské státy z výnosů mincovny
• Od roku 2004 Belgie razí stříbrné desetieuro s postavami belgických komiksů včetně Šmouly a Lucky Luka