Benátská mincovna

Benátská mincovna byla jedna z nejvýznamnějších evropských mincoven fungující nepřetržitě od 9. století do pádu Benátské republiky v roce 1797. Producent zlatého dukátu, nejdůvěryhodnější měny středověku a raného novověku. Pro numismatiku je Benátská mincovna klíčová jako tvůrce prvního mezinárodního zlatého standardu a symbol ekonomické moci námořní republiky.

Historie Benátské mincovny

Benátská mincovna vznikla v 9. století, kdy Benátky získaly právo razit vlastní mince od byzantského císaře. První ražby byly stříbrné denáry s nápisem VENECIAS. Zásadní zlom přišel v roce 1284, kdy dóže Giovanni Dandolo zavedl zlatý dukát (zecchino) o váze 3,545 gramu nejčistšího zlata. Motiv svatého Marka předávajícího prapor klečícímu dóžeti zůstal neměnný po více než 500 let.

Benátský dukát se stal nejdůvěryhodnější měnou Evropy a Středomoří. Přísná kontrola kvality zajišťovala konstantní váhu a ryzost 986/1000. Padělání dukátu se trestalo smrtí. Mincovna v budově Zecca u Dóžecího paláce zaměstnávala stovky pracovníků. Roční produkce dosahovala milionů dukátů financujících benátský obchod s kořením, hedvábím a luxusním zbožím z Orientu.

V 16. století Benátky čelily konkurenci amerického stříbra a osmanské expanzi. Mincovna zavedla nové nominály - stříbrné scudo a liru. Kvalita zůstala vysoká, benátské mince byly vzorem pro napodobeniny po celé Evropě. Postupný úpadek obchodní moci se projevil snižováním produkce. Napoleon zrušil republiku v roce 1797, mincovna pokračovala krátce pod rakouskou nadvládou. Poslední benátský dukát byl ražen v roce 1797.

Organizace a technologie

Benátská mincovna byla státní monopol přísně kontrolovaný Radou deseti. Massaro řídil provoz, saggiatori testovali kvalitu kovů. Specializované cechy - zlatníci, stříbrníci, razíci - pracovaly pod přísnou kontrolou. Technologie zůstala konzervativní - ruční ražba kladivem garantovala kvalitu. Mincovní značky jednotlivých mincmistrů umožňují přesnou dataci.

Budova Zecca postavená Sansovinim v roce 1545 byla první budovou v Benátkách kompletně z kamene kvůli požární bezpečnosti. Export benátských dukátů zasahoval od Anglie po Indii. Byly přijímány v celém islámském světě pro konstantní kvalitu. Benátská mincovna vytvořila model následovaný jinými italskými městskými státy. Technická dokonalost a umělecké zpracování zůstaly nepřekonány.

Zajímavosti

• Benátský dukát byl jedinou evropskou mincí přijímanou v Osmanské říši
• Shakespeare zmínil benátské dukáty v Kupci benátském
• Mincovna zaměstnávala slepce pro počítání mincí - věřilo se jejich poctivosti
• Největší krádež v mincovně - 100 tisíc dukátů v roce 1590 - vedla k popravě 20 lidí
• Poslední dóže Ludovico Manin plakal při ražbě posledních dukátů
• Benátské zecchino dalo název cekinu - třpytivé ozdobě