Berlín

Berlín je hlavní město Německa a sídlo jedné z nejvýznamnějších evropských mincoven. Berlínská mincovna, založená v roce 1280, razila braniborské feniky, pruské tolary, německé říšské marky a dnes německé euromince, přičemž je nejstarší kontinuálně fungující institucí v Berlíně a největší mincovnou v Německu.

Historie

Počátky berlínského mincovnictví sahají do 13. století, kdy braniborští markrabata získali mincovní právo. První mincovna byla založena kolem roku 1280 markrabětem Otto V. v tehdy samostatném městě Berlíně (dnešní Nikolaiviertel). Razily se jednoduché stříbrné denáry a brakteáty s braniborskou orlicí. Sesterské město Cölln mělo vlastní mincovnu, která později splynula s berlínskou.

Významný rozvoj nastal za vlády Hohenzollernů. Kurfiřt Joachim I. Nestor (1499-1535) modernizoval mincovnu a začal razit kvalitní groše a první braniborské tolary. Jeho nástupce Joachim II. Hector přijal reformaci a nechal razit „protestantské tolary" s biblickými citáty. V roce 1571 byla mincovna přestěhována do nové budovy na Molkenmarkt a vybavena moderními stroji.

Za Velkého kurfiřta Friedricha Wilhelma (1640-1688) se Berlín stal centrem braniborsko-pruského státu. Mincovna razila říšské tolary vysoké kvality a zlaté dukáty s kurfiřtským portrétem. Po získání královského titulu v roce 1701 začal Friedrich I. razit pruské královské mince – slavné friedrichsdory (zlaté pětitolary) a stříbrné královské tolary s pruskou orlicí a korunou.

V 18. století za Friedricha II. Velikého (1740-1786) dosáhla mincovna evropského významu. Sedmiletá válka byla částečně financována padělánímukončení konfliktu přišla reforma – zavedení pruského tolaru rozděleného na 30 stříbrných grošů. Berlínská mincovna se stala největší v německých zemích. V roce 1750 byla postavena nová budova na Werderscher Markt podle plánů architekta Gentzena.

Napoleonské války a následné reformy přinesly modernizaci. V roce 1821 byla mincovna vybavena parními stroji jako první v Prusku. Po sjednocení Německa v roce 1871 se Berlín stal hlavní říšskou mincovnou razící zlaté marky se značkou A. Budova z roku 1800 na Unterwasserstraße (dnes Märkisches Ufer) byla rozšířena a modernizována pro masovou produkci.

Výmarská republika, nacistická éra a rozdělené Německo – berlínská mincovna přežila všechny režimy. Za druhé světové války byla těžce poškozena, ale rychle obnovena. V letech 1948-1990 existovaly fakticky dvě berlínské mincovny – západní (značka J přesunutá z Hamburku) a východní VEB Münze der DDR. Po sjednocení v roce 1990 byly sloučeny zpět pod značkou A.

Dnes je Staatliche Münze Berlin největší německou mincovnou. Od zavedení eura v roce 2002 razí německé euromince a sběratelské emise. V roce 2006 se přestěhovala do ultramoderního komplexu v Reinickendorfu s kapacitou 6 miliard mincí ročně. Berlínská mincovna je také největším výrobcem mincovních polotovarů pro ostatní evropské země.

Charakteristické ražby a technologie

Berlínské mince nesly charakteristickou symboliku měnící se podle vládců – braniborskou orlici, pruského černého orla, říšskou orlici, Braniborskou bránu. Mincovní značka A (první v abecedě) od roku 1871 symbolizuje vedoucí postavení. Za NDR používala značka A s pěticípou hvězdou.

Technologicky byla berlínská mincovna vždy průkopníkem. První válcovací stroj 1582, první parní lis v Prusku 1821, první elektrický pohon 1883, první automatická ražba 1908. Berlín vyvinul techniku Polierte Platte (proof) a metodu galvanického pokovování. Dnes využívá laserové gravírování a nanotechnologie pro bezpečnostní prvky.

Mezi nejvzácnější berlínské ražby patří braniborské goldguldeny 15. století, pruské friedrichsdory, říšské 5 marek 1888 „Friedrich III.", výmarské 5 marek 1927 „Bremerhaven", nacistické 5 marek 1936 „Hindenburg" a moderní zlaté 100 euro UNESCO série. Legendární je východoněmecká 20 marek 1967 „Humboldt" – nejdražší mince NDR.

Zajímavosti

• Berlínská mincovna vyrazila v roce 1750 první minci s vroubkovanou hranou v německých zemích – ochranu proti okrajování
• Friedrich II. Veliký nechal během sedmileté války razit falešné polské a saské mince – válečná ekonomická sabotáž
• V trezorech mincovny přežilo bombardování Berlína 1945 přes 10 tun zlatých mincí – dnes muzejní poklad
• Berlínská mincovna razila v roce 1969 první německou palladiovou minci – experimentální 10 marek
• Výrobní kapacita 6 miliard kusů ročně činí z Berlína největší mincovnu Evropy podle objemu produkce