Berní právo
Berní právo je historické oprávnění panovníka nebo vrchnosti vybírat daně a poplatky od poddaných, které úzce souviselo s mincovním právem a tvořilo základ středověkých a raně novověkých fiskálních systémů. V numismatice představuje berní právo důležitý kontext pro pochopení měnových reforem a degradací mincí, přičemž berní mince, daňové známky a kvitanční tokeny dokumentují složité mechanismy výběru daní a jejich vliv na oběživo v různých historických epochách.
Historie
Berní právo má kořeny v římském systému tributum, který rozlišoval mezi přímými daněmi z majetku a nepřímými daněmi z obchodu. Císař Augustus zavedl census jako základ berního systému - soupis obyvatel a majetku určoval daňovou povinnost placenou v denárech. Byzantská říše rozvinula sofistikovaný berní systém s kapitulárií určující daně v zlatých solidech. Arabské chalífáty převzaly byzantský systém, ale umožnily platbu džizja v lokálních mincích včetně byzantských a sásánovských ražeb.
Středověké berní právo bylo roztříštěné mezi různé úrovně feudální hierarchie. Karolínské kapitulár e stanovily, že svobodní muži platí heerban - vojenskou daň čtyři solidy stříbra, zatímco nevolníci odváděli naturální dávky. Berní právo často vedlo ke konfliktům - anglický Domesday Book z roku 1086 byl berním soupisem, který vyvolal povstání. České berní právo zahrnovalo obecnou berni, mimořádnou berni a speciální židovskou berni placenou pražskými groši. Zlatá bula Karla IV. potvrdila berní právo českého krále nad královskými městy.
Raný novověk přinesl centralizaci berního práva. Francouzský král Filip IV. Sličný rozšířil berní právo na církev, což vedlo ke konfliktu s papežem a procesu s templáři. Taille royale zavedená Karlem VII. byla první stálou daní vybíranou královskými berními úředníky v livres tournois. Habsburkové sjednotili berní právo v dědičných zemích - Kontribuce byla univerzální daní placenou ve zlatých a stříbrných mincích podle berních katastrů. Turecká daň zpočátku vybíraná v naturáliích byla monetizována na zlaté uherské dukáty.
Moderní transformace berního práva souvisela s vznikem konstitucionalismu. Anglická Glorious Revolution 1688 přenesla berní právo z krále na parlament - "no taxation without representation". Francouzská revoluce zrušila feudální berní práva a zavedla universální daňovou povinnost placenou v assignátech. Rakouský stabilní katastr 1817 položil základ modernímu zdanění nemovitostí. Zavedení daně z příjmu v Británii 1799 pro financování napoleonských válek transformovalo berní právo na komplexní daňový systém. Současné berní právo je ústavně zakotveno - právo státu vybírat daně podléhá demokratické kontrole a soudnímu přezkumu.
Berní platidla a mechanismy
Berní platby používaly různé formy podle typu daně - královská berně v kvalitních mincích, církevní desátek v naturáliích nebo lokální měně, městské berně v městských ražbách. Berní známky a tokeny sloužily jako potvrzení zaplacení - olověné plomby, dřevěné berní hole s zářezy, později papírové kvitance. Berní rejstříky zaznamenávaly platby s přesností na jednotlivé denáry.
Zneužívání berního práva bylo časté - neoprávněné vybírání berní, dvojí zdanění, falšování berních známek. Ochrana zahrnovala berní přísahu úředníků, kontrolní komory revidující berní účty, trestání defraudantů. Berní rebelie jako německá selská válka 1525 nebo francouzské jacquerie souvisely s nadměrným berním zatížením. Berní úlevy a osvobození byly privilegiem - šlechta měla berní imunitu, města vykupovala berní právo paušálními platbami.
Zajímavosti
- Římský císař Caligula zavedl berní právo na používání veřejných záchodků - odtud fráze "pecunia non olet" (peníze nesmrdí)
- Anglická window tax (daň z oken) 1696-1851 vedla k zazděným oknům dodnes viditelným na historických budovách
- Peter Veliký zavedl daň z vousů placenou speciálními žetony - bohatí platili 100 rublů ročně za právo nosit vousy
- Benátská republika prodávala berní právo na jednotlivé komodity - právo danit sůl se prodalo za milion dukátů
- Čínské berní právo za dynastie Ming vyžadovalo platbu ve stříbrných lodičkách sycee přesné váhy kontrolované úředními vahami
- Moderní Monako nemá berní právo na příjmy rezidentů, což přilákalo 30% milionářů na kilometr čtvereční