Bořivoj I.

Bořivoj I. byl prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem, který vládl v Čechách přibližně v letech 870–889. Jako zakladatel hradu Praha a první pokřtěný český panovník položil základy křesťanské státnosti na našem území. Jeho vláda představuje klíčový přelom v českých dějinách, kdy se kmenové zřízení začalo přeměňovat v raně středověký stát.

Historie

Bořivoj I. pocházel z rodu Přemyslovců, jehož počátky zahalují legendy a mýty. Narodil se pravděpodobně kolem roku 852 jako syn knížete Hostivíta, o němž však nemáme žádné historické zprávy. První písemná zmínka o Bořivojovi pochází z Kristiánovy legendy z konce 10. století, která popisuje jeho křest na Moravě.

Klíčovým momentem Bořivojovy vlády byl jeho křest, který přijal někdy mezi lety 882–884 na dvoře velkomoravského knížete Svatopluka v Mikulčicích nebo ve Starém Městě. Křest provedl arcibiskup Metoděj, jeden z věrozvěstů, kteří přinesli křesťanství na Moravu. Tímto aktem se Bořivoj stal prvním pokřtěným českým knížetem a zahájil christianizaci Čech.

Po návratu do Čech začal Bořivoj budovat křesťanské kostely. První kostel zasvěcený svatému Klimentovi nechal postavit na hradišti Levý Hradec, které bylo původním centrem přemyslovské moci. Krátce nato, kolem roku 885, založil na vysokém ostrohu nad Vltavou nové hradiště – Pražský hrad. Zde vybudoval druhý kostel, zasvěcený Panně Marii, čímž položil základy budoucího hlavního města českého státu.

Bořivojovo přijetí křesťanství vyvolalo odpor pohanské části české šlechty. Podle Kristiánovy legendy musel kníže dokonce dočasně uprchnout na Moravu, když proti němu povstal kmen Lučanů pod vedením jakéhosi Strojmíra. S pomocí moravského vojska se však brzy vrátil a upevnil svou moc. Tato krize ukázala, jak obtížný byl přechod od pohanství ke křesťanství v raně středověké společnosti.

Bořivoj vládl v době, kdy České země byly součástí sféry vlivu Velké Moravy. Jeho vazalský vztah ke Svatoplukovi přinesl Čechám ochranu před vnějšími nepřáteli, zejména před expandující Východofranskou říší. Současně však tato závislost znamenala platbu tributu a poskytování vojenské pomoci moravskému knížeti.

Manželkou Bořivoje I. byla Ludmila, dcera pšovského knížete Slavibora. Ludmila pocházela z kmene Pšovanů, kteří sídlili v oblasti dnešního Mělnicka. Jejich sňatek byl pravděpodobně politickou aliancí, která posílila Bořivojovu moc v severních Čechách. Ludmila přijala křest společně se svým manželem a později se stala první českou světicí.

Bořivoj I. zemřel kolem roku 889, zanechav po sobě alespoň dva syny – Spytihněva I. a Vratislava I., kteří postupně nastoupili na knížecí stolec. Jeho smrt spadá do období rozpadu Velké Moravy, což jeho nástupcům umožnilo postupně vybudovat nezávislý český stát.

Význam pro český stát a numismatiku

Bořivoj I. představuje mezník v českých dějinách jako zakladatel dynastie, která vládla českým zemím více než čtyři století. Jeho rozhodnutí přijmout křesťanství určilo kulturní a civilizační směřování Čech k západní Evropě. Založením Pražského hradu vytvořil centrum, kolem něhož se postupně zformoval český stát.

Z numismatického hlediska je Bořivojova doba zajímavá především absencí domácí ražby mincí. V Čechách 9. století ještě neexistovalo vlastní mincovnictví a v oběhu byly především cizí mince, zejména bavorské a řezenské denáry, případně byzantské a arabské mince dovážené po obchodních stezkách. První české mince začal razit až Boleslav I. kolem roku 965, tedy téměř století po Bořivojově smrti.

Pro sběratele historických mincí a medailí je postava Bořivoje I. významná jako symbol počátků české státnosti. Jeho podobizna se objevuje na různých pamětních mincích a medailích vydávaných k výročím českého státu. Například v roce 1929 byla vydána pamětní medaile k miléniu smrti svatého Václava, kde byl Bořivoj zobrazen jako zakladatel dynastie.

Archeologické nálezy z Bořivojovy doby dokládají rozvíjející se obchod a řemeslnou výrobu. Na hradištích byly nalezeny importované předměty včetně šperků a zbraní, které svědčí o kontaktech s okolními zeměmi. Tyto nálezy jsou důležité pro pochopení ekonomických poměrů doby, kdy se formoval základ budoucího monetárního systému.

Zajímavosti

• Legendární předkové – Podle Kosmovy kroniky byl Bořivoj potomkem bájného Přemysla Oráče v sedmé generaci, což však moderní historikové považují za dynastickou legendu bez historického základu
• První české hradby – Bořivoj nechal vybudovat na Pražském hradě první dřevěné opevnění s valy a příkopy, které se stalo základem pozdějších kamenných hradeb
• Moravský exil – Během pohanské vzpoury musel Bořivoj uprchnout na Moravu, kde pobýval na dvoře Svatopluka a podle legend byl štědře obdarován zlatem a stříbrem
• Záhadná smrt – Okolnosti Bořivojovy smrti nejsou známy, některé prameny naznačují, že zemřel během vojenské výpravy nebo při potlačování vzpoury
• Dynastická tradice – Rod Přemyslovců, který Bořivoj založil, vládl nepřetržitě až do roku 1306, kdy vymřel po meči smrtí Václava III.