Bourboni

Bourboni jsou evropská panovnická dynastie původem z Francie, která od 16. století vládla ve Francii, Španělsku, Neapolsku, Parmě a Lucce. Dynastie dala dějinám významné panovníky včetně Jindřicha IV., Ludvíka XIV. a Ludvíka XVI., přičemž španělská větev vládne dodnes.

Historie

Rod Bourbonů pochází ze středověkého francouzského šlechtického rodu, který získal své jméno podle hradu Bourbon-l'Archambault ve střední Francii. První historicky doložený předek rodu byl Adhémar, který žil v 9. století. Vzestup dynastie začal ve 13. století, kdy se Bourboni stali jedním z nejmocnějších feudálních rodů ve Francii prostřednictvím sňatkové politiky a vojenských úspěchů.

Zásadní zlom nastal roku 1589, kdy se Jindřich Navarrský stal francouzským králem jako Jindřich IV. (1589-1610). Byl prvním panovníkem z bourbonské dynastie na francouzském trůně a zakladatelem bourbonské větve francouzských králů. Jeho nástup ukončil období náboženských válek ve Francii a zahájil éru bourbonské nadvlády, která trvala až do Velké francouzské revoluce roku 1792.

Vrchol moci dynastie představovala vláda Ludvíka XIV. (1643-1715), nazývaného Král Slunce. Za jeho panování se Francie stala nejsilnější evropskou velmocí a Versailles centrem evropské kultury a diplomacie. Ludvík XIV. prosadil absolutistický model vlády, který se stal vzorem pro ostatní evropské monarchy. Jeho heslo "Stát jsem já" symbolizovalo koncentraci veškeré moci v rukou panovníka.

Bourbonská dynastie expandovala i mimo Francii. Roku 1700 nastoupil na španělský trůn Filip V., vnuk Ludvíka XIV., čímž vznikla španělská větev Bourbonů. Ta vládne ve Španělsku dodnes, s přerušením během druhé republiky a frankistické diktatury. Současným španělským králem je Filip VI. z rodu Bourbonů.

Ve Francii byla bourbonská vláda přerušena Velkou francouzskou revolucí roku 1789. Král Ludvík XVI. byl popraven roku 1793, což dočasně ukončilo monarchii. Po pádu Napoleona však došlo k bourbonské restauraci (1814-1830), kdy vládli Ludvík XVIII. a Karel X. Definitivní konec bourbonské vlády ve Francii přinesla červencová revoluce roku 1830.

Bourboni vládli také v italských státech - Království obojí Sicílie (1734-1861) a Parmském vévodství (1748-1860). Tyto větve zanikly během sjednocování Itálie v 19. století. Z kdysi nejmocnější evropské dynastie tak dodnes vládne pouze španělská větev, která si udržela trůn navzdory dramatickým zvratům 20. století.

Bourbonské mincovnictví a ekonomický význam

Bourbonští panovníci razili některé z nejkrásnějších a nejvýznamnějších mincí evropské historie. Francouzské zlaté mince louis d'or, pojmenované po králích Ludvících, se staly mezinárodní obchodní měnou a symbolem bourbonské moci. Tyto mince s portrétem panovníka a bourbonským erbem byly uznávanou měnou po celé Evropě.

Za vlády Ludvíka XIII. byla zavedena systematická ražba stříbrných ecu s jednotnou váhou a ryzostí, což přispělo ke stabilizaci francouzské ekonomiky. Ludvík XIV. provedl měnovou reformu, která stanovila přesné standardy pro královské mincovny a zavedla moderní kontrolní mechanismy. Bourbonské mince jsou dnes vyhledávanými sběratelskými předměty díky své historické hodnotě a uměleckému zpracování.

Španělští Bourboni pokračovali v tradici ražby osmiescudových mincí (pieces of eight), které byly celosvětově uznávanou obchodní měnou. Tyto stříbrné mince z amerického stříbra byly základem prvního globálního měnového systému a ovlivnily vývoj moderních měn včetně amerického dolaru.

Zajímavosti

• Bourbonská lilie (fleur-de-lis) se stala jedním z nejznámějších heraldických symbolů a dodnes je součástí mnoha erbů a vlajek
• Výraz "bourbonský nos" označuje charakteristický orlí nos, který byl typický pro členy dynastie
• Ludvík XIV. vládl 72 let, což je nejdelší doložená vláda evropského panovníka
• Současný španělský král Filip VI. je přímým potomkem Ludvíka XIV. v mužské linii
• Palác Versailles, vybudovaný Ludvíkem XIV., byl nejnákladnější stavbou své doby a dodnes patří k nejnavštěvovanějším památkám světa