Brusel

Brusel je hlavní město Belgie a historické centrum brabantského vévodství, kde od středověku fungovala jedna z nejvýznamnějších mincoven v Nizozemí. Bruselská mincovna proslula ražbou zlatých realů, stříbrných patagónů a později belgických franků, přičemž její tradice pokračuje dodnes v podobě Královské belgické mincovny.

Historie

Počátky bruselského mincovnictví sahají do 13. století, kdy brabantští vévodové získali od císaře Svaté říše římské právo razit mince. První doložená zmínka o bruselské mincovně pochází z roku 1285, kdy vévoda Jan I. Brabantský nechal razit stříbrné sterlingy podle anglického vzoru. Tyto kvalitní mince rychle získaly oblibu v celém regionu Nizozemí a staly se vzorem pro ostatní mincovny.

Ve 14. století za vlády Jana III. Brabantského došlo k významnému rozvoji mincovny. Byly zavedeny nové nominály včetně zlatých moutonů (beránků) a pietů s vyobrazením Panny Marie. Bruselská mincovna se stala centrem inovací – jako první v Nizozemí začala používat mechanické razicí stroje poháněné vodním kolem, což umožnilo masovou produkci jednotných mincí vysoké kvality.

Burgundské období (1430-1477) představovalo zlatý věk bruselské mincovny. Filip Dobrý a jeho nástupce Karel Smělý centralizovali mincovní systém a Brusel se stal hlavní mincovnou burgundských držav. Vznikaly zde proslulé burgundské zlaté jezdce (cavaliers d'or) a stříbrné vierlandery – mince platné ve všech burgundských zemích. Mincovna zaměstnávala přes sto řemeslníků a denně produkovala tisíce mincí.

Pod vládou španělských Habsburků (1506-1713) se bruselská mincovna stala jednou z nejdůležitějších v celé španělské říši. Razily se zde španělské realy, včetně slavných osmireaálů (pesos), které se staly první světovou obchodní měnou. Pro evropský trh vznikaly stříbrné patagóny s portrétem panovníka a burgundským křížem. Zvláštností byly albertiny – zlaté a stříbrné mince arcivévodského páru Alberta a Isabely.

V období rakouské nadvlády (1713-1794) pokračovala mincovna v ražbě podle zavedených vzorů. Marie Terezie zde nechala razit proslulé kronentalery a souverény s brabantským lvem. Po francouzské okupaci v roce 1794 byla mincovna dočasně uzavřena, ale Napoleon ji v roce 1804 obnovil pro ražbu francouzských franků se značkou B.

Po vzniku Belgického království v roce 1830 se bruselská mincovna stala národní institucí. Razily se zde všechny belgické mince od měděných centimů po zlaté stofranky. V roce 1850 byla mincovna modernizována parními stroji a v roce 1908 přestěhována do nových prostor ve čtvrti Forest. Během obou světových válek razila nouzové zinkové mince pro okupační správu. Od zavedení eura v roce 2002 produkuje belgické euromince a pamětní ražby.

Významné ražby a technologie

Bruselské mince se vyznačovaly vysokou uměleckou úrovní a technickou dokonalostí. Mincovní značkou byl hlava anděla nebo později brabantský lev. Od 16. století se používalo označení BB (Bruxelles/Brussel) nebo samotné B. Charakteristickým rysem byla dvojjazyčnost – od 19. století nesou belgické mince opisy ve francouzštině i vlámštině.

Technologicky patřila bruselská mincovna k nejmodernějším v Evropě. Již v 15. století používala válcovací stolice pro přípravu plátů a od roku 1550 šroubové lisy pro přesnou ražbu. V roce 1773 zde byl instalován první Boultonův parní lis na kontinentě, který umožňoval ražbu až 60 mincí za minutu. Bruselská mincovna také jako první zavedla vroubkování hran mincí jako ochranu proti okrajování.

Mezi nejcennější bruselské ražby patří burgundské zlaté jezdce z 15. století, španělské osmireaály zvané kusy osmi, albertinské dukáty, brabantské lví talery Marie Terezie a vzácné belgické stofranky z 19. století. Světovou proslulost získaly bruselské pamětní mince a medaile, zejména série k světovým výstavám 1897, 1910 a 1958.

Zajímavosti

• Bruselská mincovna razila v letech 1598-1621 první evropské obchodní mince určené speciálně pro asijský trh s čínským drakem na reversu
• V roce 1790 během brabantské revoluce razila mincovna revoluční lví talery s heslem „Svoboda nebo smrt"
• Belgické dvacetifrankové mince z let 1865-1914 ražené v Bruselu patřily k mincím Latinské měnové unie
• Během první světové války ukryla mincovna své zlaté rezervy do tajné místnosti za falešnou zdí, kterou Němci nikdy neobjevili
• Bruselská mincovna jako jediná na světě razí euromince pro dva státy – Belgii a Lucembursko
• V muzeu Královské belgické mincovny je vystaven největší zlatý medailon Evropy vážící 15 kilogramů