Burza

Burza je organizovaný trh, kde se obchodují cenné papíry, komodity, měny nebo drahé kovy podle předem stanovených pravidel, přičemž pro numismatiku a investice do drahých kovů jsou klíčové zejména komoditní burzy obchodující zlato, stříbro, platinu a paladium. Název pochází z latinského bursa (měšec), podle kupeckého domu Van der Beurse v Bruggách, kde se ve 14. století scházeli obchodníci.

Historie

První burzy vznikaly ve středověku v italských městských státech. V Benátkách fungoval od 12. století organizovaný trh s dluhopisy, ve Florencii se od 13. století obchodovalo se směnkami. Skutečná burzovní revoluce však přišla až v 16. století s rozvojem zámořského obchodu. Roku 1531 byla založena burza v Antverpách, která se stala modelem pro moderní burzy a kde se poprvé systematicky obchodovalo s drahými kovy z amerických kolonií.

Pro obchod s drahými kovy byla přelomová Amsterdamská burza založená roku 1602. Zde se poprvé standardizovaly kontrakty na dodávky zlata a stříbra, což umožnilo termínové obchody. Amsterdamská burza také zavedla systém clearingu a vypořádání obchodů, který minimalizoval rizika při obchodování s fyzickými kovy. Do konce 17. století se Amsterdam stal světovým centrem obchodu se zlatem a stříbrem.

Klíčovou institucí pro stanovení ceny zlata se stala Londýnská burza kovů (London Metal Exchange), založená roku 1877. Ještě důležitější byl však London Gold Fixing zavedený roku 1919 bankou N.M. Rothschild & Sons. Dvakrát denně se scházeli zástupci pěti největších bank a stanovovali referenční cenu zlata pro celý svět. Tento systém fungoval až do roku 2015, kdy byl nahrazen elektronickou aukcí.

Ve Spojených státech vznikla roku 1933 COMEX (Commodity Exchange), která se postupně stala největší burzou pro obchodování se zlatem a stříbrem na světě. Po sloučení s NYMEX roku 1994 a převzetí skupinou CME roku 2008 zpracovává COMEX denně kontrakty na stovky tun zlata a tisíce tun stříbra. Zde se také stanovují nejdůležitější termínové ceny pro drahé kovy.

V českých zemích byla první burza založena roku 1871 v Praze jako Pražská burza pro zboží a cenné papíry. Obchodovalo se zde mimo jiné se zlatými a stříbrnými mincemi, zejména s rakouskými dukáty a tolary. Po vzniku Československa burza pokračovala v činnosti až do roku 1948. Pražská burza cenných papírů byla obnovena roku 1993, ale s drahými kovy se zde neobchoduje přímo, pouze prostřednictvím certifikátů a ETF.

Digitální revoluce 21. století zásadně změnila burzovní obchodování. Vznikly elektronické burzy jako BullionVault (2005) nebo GoldMoney (2001), které umožňují drobným investorům nakupovat zlato a stříbro v reálném čase za ceny blízké mezibankovním. Kryptoměnové burzy začaly nabízet tokenizované zlato, což propojilo tradiční drahé kovy s blockchainovou technologií.

Fungování burz drahých kovů

Moderní burzy drahých kovů fungují na principu dvojího trhu – spotového a termínového. Na spotovém trhu se obchoduje s fyzickým kovem k okamžitému dodání (do dvou obchodních dnů). Ceny jsou kótovány v amerických dolarech za trojskou unci, přičemž minimální obchodovaná jednotka je zpravidla 100 uncí zlata nebo 5000 uncí stříbra.

Termínový trh pracuje s futures kontrakty na budoucí dodávku kovu. Tyto kontrakty jsou standardizované – například COMEX zlatý kontrakt představuje 100 uncí zlata s dodáním v určený měsíc. Pouze asi 1 % kontraktů končí fyzickou dodávkou, většina je vypořádána finančně. Termínové ceny ovlivňují spotové ceny a slouží jako nástroj zajištění proti cenovým rizikům.

Důležitou součástí burzovního systému jsou certifikované sklady, kde jsou uloženy fyzické kovy. Například COMEX využívá síť skladů v New Yorku s kapacitou přes 10 000 tun zlata. Každý slitek má jedinečné číslo a certifikát kvality. Vlastnictví se převádí elektronicky bez nutnosti fyzického přesunu kovu, což výrazně snižuje transakční náklady.

Zajímavosti

• Největší jednodenní pohyb ceny zlata na burze byl 22. ledna 1980, kdy cena vzrostla o 13 % na rekordních 850 dolarů za unci
• Londýnské zlaté trezory uchovávají přes 9000 tun zlata v hodnotě více než 500 miliard dolarů
• Na burze COMEX se denně zobchodují kontrakty představující 30krát více zlata, než se ročně vytěží na celém světě
• První elektronická burza pro obchodování se zlatem vznikla v Singapuru roku 1978
• Šanghajská burza zlata (SGE) založená roku 2002 se stala největší fyzickou burzou zlata na světě s ročním obratem přes 15 000 tun

Burza je organizovaný trh, kde se obchodují cenné papíry, komodity, měny nebo drahé kovy podle předem stanovených pravidel, přičemž pro numismatiku a investice do drahých kovů jsou klíčové zejména komoditní burzy obchodující zlato, stříbro, platinu a paladium. Název pochází z latinského bursa (měšec), podle kupeckého domu Van der Beurse v Bruggách, kde se ve 14. století scházeli obchodníci.

Historie

První burzy vznikaly ve středověku v italských městských státech. V Benátkách fungoval od 12. století organizovaný trh s dluhopisy, ve Florencii se od 13. století obchodovalo se směnkami. Skutečná burzovní revoluce však přišla až v 16. století s rozvojem zámořského obchodu. Roku 1531 byla založena burza v Antverpách, která se stala modelem pro moderní burzy a kde se poprvé systematicky obchodovalo s drahými kovy z amerických kolonií.

Pro obchod s drahými kovy byla přelomová Amsterdamská burza založená roku 1602. Zde se poprvé standardizovaly kontrakty na dodávky zlata a stříbra, což umožnilo termínové obchody. Amsterdamská burza také zavedla systém clearingu a vypořádání obchodů, který minimalizoval rizika při obchodování s fyzickými kovy. Do konce 17. století se Amsterdam stal světovým centrem obchodu se zlatem a stříbrem.

Klíčovou institucí pro stanovení ceny zlata se stala Londýnská burza kovů (London Metal Exchange), založená roku 1877. Ještě důležitější byl však London Gold Fixing zavedený roku 1919 bankou N.M. Rothschild & Sons. Dvakrát denně se scházeli zástupci pěti největších bank a stanovovali referenční cenu zlata pro celý svět. Tento systém fungoval až do roku 2015, kdy byl nahrazen elektronickou aukcí.

Ve Spojených státech vznikla roku 1933 COMEX (Commodity Exchange), která se postupně stala největší burzou pro obchodování se zlatem a stříbrem na světě. Po sloučení s NYMEX roku 1994 a převzetí skupinou CME roku 2008 zpracovává COMEX denně kontrakty na stovky tun zlata a tisíce tun stříbra. Zde se také stanovují nejdůležitější termínové ceny pro drahé kovy.

V českých zemích byla první burza založena roku 1871 v Praze jako Pražská burza pro zboží a cenné papíry. Obchodovalo se zde mimo jiné se zlatými a stříbrnými mincemi, zejména s rakouskými dukáty a tolary. Po vzniku Československa burza pokračovala v činnosti až do roku 1948. Pražská burza cenných papírů byla obnovena roku 1993, ale s drahými kovy se zde neobchoduje přímo, pouze prostřednictvím certifikátů a ETF.

Digitální revoluce 21. století zásadně změnila burzovní obchodování. Vznikly elektronické burzy jako BullionVault (2005) nebo GoldMoney (2001), které umožňují drobným investorům nakupovat zlato a stříbro v reálném čase za ceny blízké mezibankovním. Kryptoměnové burzy začaly nabízet tokenizované zlato, což propojilo tradiční drahé kovy s blockchainovou technologií.

Fungování burz drahých kovů

Moderní burzy drahých kovů fungují na principu dvojího trhu – spotového a termínového. Na spotovém trhu se obchoduje s fyzickým kovem k okamžitému dodání (do dvou obchodních dnů). Ceny jsou kótovány v amerických dolarech za trojskou unci, přičemž minimální obchodovaná jednotka je zpravidla 100 uncí zlata nebo 5000 uncí stříbra.

Termínový trh pracuje s futures kontrakty na budoucí dodávku kovu. Tyto kontrakty jsou standardizované – například COMEX zlatý kontrakt představuje 100 uncí zlata s dodáním v určený měsíc. Pouze asi 1 % kontraktů končí fyzickou dodávkou, většina je vypořádána finančně. Termínové ceny ovlivňují spotové ceny a slouží jako nástroj zajištění proti cenovým rizikům.

Důležitou součástí burzovního systému jsou certifikované sklady, kde jsou uloženy fyzické kovy. Například COMEX využívá síť skladů v New Yorku s kapacitou přes 10 000 tun zlata. Každý slitek má jedinečné číslo a certifikát kvality. Vlastnictví se převádí elektronicky bez nutnosti fyzického přesunu kovu, což výrazně snižuje transakční náklady.

Zajímavosti

• Největší jednodenní pohyb ceny zlata na burze byl 22. ledna 1980, kdy cena vzrostla o 13 % na rekordních 850 dolarů za unci
• Londýnské zlaté trezory uchovávají přes 9000 tun zlata v hodnotě více než 500 miliard dolarů
• Na burze COMEX se denně zobchodují kontrakty představující 30krát více zlata, než se ročně vytěží na celém světě
• První elektronická burza pro obchodování se zlatem vznikla v Singapuru roku 1978
• Šanghajská burza zlata (SGE) založená roku 2002 se stala největší fyzickou burzou zlata na světě s ročním obratem přes 15 000 tun