Český Krumlov

Český Krumlov je historické město v jižních Čechách, které bylo po staletí sídlem mocného rodu Rožmberků. Pro numismatiku je významný jako místo, kde fungovala rožmberská mincovna, v níž se razily stříbrné mince a žetony.

Historie

Počátky osídlení oblasti dnešního Českého Krumlova sahají do pravěku, ale první písemné zmínky o hradu pocházejí z poloviny 13. století. Původně zde sídlil rod pánů z Krumlova, po jehož vymření roku 1302 přešlo panství do rukou Rožmberků, kteří město proměnili v jedno z nejvýznamnějších center jižních Čech.

Za vlády Rožmberků prožíval Český Krumlov období největšího rozkvětu. Zejména v 16. století, za Viléma z Rožmberka a jeho bratra Petra Voka, se město stalo střediskem renesanční kultury a hospodářského života. Rožmberkové zde vybudovali rozsáhlý zámecký komplex, který je dnes druhým největším hradním areálem v Čechách po Pražském hradu.

V Českém Krumlově působila mincovna, která razila především drobné stříbrné nominály pro potřeby rožmberského panství. Mincovní právo bylo v českých zemích výsadou panovníka, avšak některé šlechtické rody, včetně Rožmberků, získaly privilegium k ražbě vlastních mincí nebo alespoň žetonů a pamětních ražeb. Krumlovská mincovna fungovala zejména v 16. století a její produkce souvisela s těžbou stříbra v okolních revírech.

Po smrti Petra Voka roku 1611 a vymření rožmberského rodu připadlo panství císaři Rudolfu II., který je postoupil štýrské větvi Habsburků. Od roku 1622 vlastnili Český Krumlov Eggenberkové a po jejich vymření roku 1719 přešel do majetku Schwarzenberků, kteří zde sídlili až do roku 1945. Město si po celou dobu uchovalo svůj středověký a renesanční charakter, díky čemuž bylo roku 1992 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Mincovnictví a numismatický význam

Rožmberská mincovna v Českém Krumlově představuje zajímavou kapitolu regionálního mincovnictví. Rožmberkové jako jeden z nejmocnějších českých šlechtických rodů disponovali značným bohatstvím z těžby stříbra, rybníkářství a obchodu. Jejich mincovní činnost zahrnovala především ražbu drobných stříbrných mincí určených pro lokální oběh na jejich panstvích.

Typickým prvkem rožmberských ražeb byla pětilistá růže, rodový znak, který se stal jedním z nejrozpoznatelnějších heraldických symbolů v českých zemích. Tento motiv se objevuje nejen na mincích, ale také na početných žetonech, medailích a dalších numismatických památkách spojených s rodem.

Z hlediska sběratelského jsou rožmberské ražby poměrně vzácné a vyhledávané. Dochovaly se především drobné stříbrné nominály a pamětní ražby, které dokumentují hospodářskou sílu a kulturní ambice tohoto rodu. Numismatické sbírky obsahující rožmberské mince se nacházejí v Národním muzeu v Praze i v regionálních sbírkách jihočeských muzeí.

Zajímavosti

• Zámecký areál v Českém Krumlově zahrnuje unikátní barokní divadlo s dochovanou původní jevištní technikou a kulisami z 18. století.
• Rožmberská pětilistá růže se dodnes používá jako symbol města a celého regionu.
• V zámeckém příkopu jsou od 17. století chováni medvědi, což je tradice přetrvávající dodnes.