Darmstadt

Darmstadt je historické německé město v Hesensku, které bylo od 16. století sídlem hesensko-darmstadtských lankrabat a později velkovévodů. Zdejší mincovna patřila k významným německým ražebnám, které produkovaly hesenské tolary, zlaté dukáty a později guldenové mince vynikající kvality s charakteristickým hesenským lvem.

Historie

Mincovní právo získal Darmstadt v roce 1567, kdy císař Maxmilián II. udělil lankraběti Jiřímu I. Hesenskému privilegium razit vlastní mince. První mincovna byla zřízena v bývalém městském špitálu poblíž zámku a začala razit stříbrné batzen a albové groše. Darmstadtská mincovna se od počátku vyznačovala vysokou kvalitou ražeb a přesným dodržováním říšského mincovního řádu.

Za vlády Ludvíka V. Hesensko-Darmstadtského (1596-1626) došlo k významnému rozvoji mincovny. Byly zavedeny nové nominály včetně tolarů s portrétem panovníka a zlatých dukátů s hesenským erbem. V roce 1605 byla mincovna přestěhována do nové budovy s moderním vybavením, včetně válcovacích stolic poháněných vodním kolem z řeky Darmbach. Místní mincmistr Johann Drechsler vyvinul inovativní techniku dvojitého vyražení, která zajišťovala mimořádně ostrý reliéf mincí.

Třicetiletá válka přinesla darmstadtské mincovně období intenzivní činnosti. V letech 1618-1648 razila mincovna válečné tolary a nouzové mince pro financování hesenské armády. Během kiperové inflace (1621-1623) produkovala znehodnocené mince podle říšského nařízení, ale lankrabě Ludvík V. se snažil udržet kvalitu alespoň u vyšších nominálů. Po válce byla mincovna jednou z prvních v Německu, která obnovila ražbu plnohodnotných mincí.

Zlatý věk darmstadtské mincovny nastal za vlády Arnošta Ludvíka (1678-1739), který nechal razit proslulé hesenské konvenční tolary s alegorickými výjevy. V roce 1693 byla mincovna vybavena prvními šroubovými lisy z Augsburgu, které umožňovaly ražbu velkých medailí. Darmstadtské řádové tolary s insigniemi Řádu zlatého rouna a korunovační dukáty patřily k nejkrásnějším německým ražbám barokní éry.

V 18. století se Hesensko-Darmstadtsko připojilo k říšskému mincovnímu konventu a mincovna začala razit standardizované konvenční mince. Za vlády Ludvíka VIII. (1739-1768) byly vyraženy slavné série památečních tolarů k významným událostem jako byly svatby, narození následníků nebo vojenská vítězství. V roce 1760 byla v mincovně instalována Boultonova razicí mašina, jedna z prvních na evropském kontinentě.

Po povýšení Hesensko-Darmstadtska na velkovévodství v roce 1806 získala mincovna nový význam. Razily se zde hesenské guldeny podle jihoněmeckého měnového systému a od roku 1857 vereinstalery německého celního spolku. Mincovna fungovala až do sjednocení Německa, kdy byla v roce 1872 uzavřena a výroba hesenských mincí přenesena do říšské mincovny v Karlsruhe. Budova mincovny byla zničena při bombardování v roce 1944.

Technologie a charakteristické ražby

Darmstadtské mince se vyznačovaly vysokou technickou kvalitou a uměleckým zpracováním. Mincovní značkou bylo písmeno D, od roku 1730 DA nebo stylizovaný hesenský lev. Charakteristickým motivem byl čtvrceným štítem s hesenským lvem, hessenským pruhy, katzenelnbogenským lvem a cigenhaynským lvem. Na reversu se často objevoval říšský orel nebo alegorie ctností.

Technologicky patřila darmstadtská mincovna k nejmodernějším v Německu. Od roku 1650 používala válcovací stroje pro přípravu střížků, od 1693 šroubové lisy a od 1760 parní razicí stroje. Místní rytci jako Johann Dathan a Sebastian Henschel vytvářeli razidla nejvyšší kvality. Darmstadtská mincovna jako první v Hesensku zavedla vroubkování hran mincí a ražbu na kroužkovém stroji.

Mezi nejvzácnější darmstadtské ražby patří lankraběcí dukáty z roku 1605, barokní řádové tolary s Řádem zlatého rouna, osvícenské alegorické tolary Arnošta Ludvíka, konvenční desetidukáty z roku 1741 a velkovévodské doppeltalery z 19. století. Světovou proslulost získaly darmstadtské pamětní medaile, zejména série k založení Technické univerzity v roce 1836.

Zajímavosti

• V roce 1626 byl darmstadtský mincmistr Hans Vischer obviněn z čarodějnictví, protože jeho mince prý přinášely štěstí v obchodě
• Darmstadtská mincovna razila v roce 1717 první německé papírové peníze – ve skutečnosti šlo o tenké měděné plátky potažené papírem
• Hesenský lankrabě Ernst Ludwig nechal v roce 1731 vyrazit tolary s alchymistickými symboly, protože věřil v možnost transmutace kovů
• V mincovně byl v roce 1789 proveden první pokus o galvanické pokovování mincí zlatem
• Poslední darmstadtský tolar z roku 1871 obsahoval tajnou mikrogravuru – text hesenské hymny vyražený tak drobně, že byl čitelný jen lupou