Design
Design mince, česky výtvarná podoba mince, je umělecké a technické zpracování mincovního obrazu – kompozice, písma, reliéfu a celkového řešení líce i rubu. Navrhují jej výtvarníci a medailéři. Za vrchol antického mincovního umění se pokládají syrakuské dekadrachmy z konce 5. století před naším letopočtem.
| Význam | výtvarné řešení líce a rubu mince |
|---|---|
| Hlavní prvky | kompozice, písmo, reliéf |
| Raná renesanční portrétní medaile | Pisanello, Jan VIII. Palaiologos (1438–1439) |
| Neměnný obraz benátského dukátu | 1284–1797 |
| Svatý Jiří na sovereignu | Benedetto Pistrucci, od roku 1817 |
Historie
Výtvarná stránka mincí se rozvinula už v antickém Řecku. Syrakuské dekadrachmy z let kolem 405–400 před naším letopočtem s hlavou nymfy Arethúsy obklopenou delfíny signovali rytci Kimón a Euainetos. Každé významné město mělo své charakteristické motivy, podle nichž se jeho mince daly hned poznat.
Římské mincovnictví zavedlo ustálené rozdělení obrazu. Na líci byly portréty císařů, které sloužily i propagandě, na rubu alegorické výjevy, bohyně Victoria, vojenské triumfy nebo stavby.
Středověké mince pracovaly se stylizovanými a heraldickými motivy. Pražský groš nesl na líci korunu obklopenou dvěma kruhy opisu, na rubu českého lva. Benátský dukát zavedený roku 1284 si až do zániku republiky roku 1797 držel stejný obraz – dóže klečícího před svatým Markem. Neměnný vzhled zaručoval rozpoznatelnost a důvěryhodnost mince.
Renesance přinesla realistický portrét. Italský malíř a medailér Pisanello tvořil od konce 30. let 15. století portrétní medaile s propracovanými podobiznami. Tolarové ražby 16. století využívaly velkou plochu pro složité kompozice s postavami, heraldickými prvky a nápisy.
Barokní období zdůraznilo dynamiku, drapérie a světelné efekty dosažené různou výškou reliéfu. V papežské mincovně působil medailér Giovanni Hamerani, ve Francii vytvořil portréty Ludvíka XIV. pro mince Jean Warin.
Klasicismus přinesl návrat k antickým vzorům s důrazem na čistotu linií a harmonii kompozice. Napoleonské mince navazovaly na římskou tradici hlavou ve vavřínovém věnci. Benedetto Pistrucci vytvořil pro britskou královskou mincovnu obraz svatého Jiří bojujícího s drakem, který se na zlatých sovereignech používá dodnes.
Ve 20. století se do mincí promítlo moderní sochařství. V Československu je ceněným dílem svatováclavský dukát, který navrhli Otakar Španiel a Jaroslav Benda. Současná tvorba využívá počítačové modelování razidel, hologramy, barevný tisk a další techniky.
Prvky mincovního výtvarného řešení
Kompozice mince musí respektovat kruhový formát a omezený prostor. Výtvarník řeší vztah mezi obrazem a nápisem, velikost a umístění motivů a jejich vzájemné proporce. Ústřední motiv doplňují ornamenty, rámování nebo heraldické prvky. Moderní pamětní mince často pracují s asymetrickou kompozicí a překrýváním prvků.
Písmo na mincích prošlo vývojem od antické kapitály přes gotické písmo a renesanční antikvu až po moderní písma. Umístění opisů po obvodu nebo v řádcích ovlivňuje celkový dojem. Drobné mikropísmo slouží u moderních mincí jako ochranný prvek.
Reliéf určuje plasticitu a čitelnost motivu. Vysoký reliéf vytváří dramatický efekt, nízký reliéf je vhodnější pro oběžné mince kvůli odolnosti. Negativní reliéf, kdy je motiv zahloubený, se používá pro zvláštní efekty. Moderní technologie umožňují víceúrovňový reliéf s jemnou modulací.
