Denár
Denár je historická stříbrná mince, která představovala základní peněžní jednotku v mnoha evropských zemích od antiky až do novověku. Původně zavedený v Římské republice kolem roku 211 př.n.l., stal se denár vzorem pro středověké mincovní systémy od franské říše přes uherské království až po české země. Tyto malé stříbrné mince o průměrné hmotnosti 0,8-1,5 gramu a ryzosti kolísající mezi 50-96% stříbra nesly obvykle na aversu vyobrazení panovníka a na reversu náboženské, dynastické nebo heraldické motivy. Díky svému rozšíření a historickému významu patří denáry k nejdůležitějším a nejvyhledávanějším sběratelským oblastem evropské numismatiky.
Historie
Denár se poprvé objevil v Římské republice kolem roku 211 př.n.l. jako reakce na finanční tlaky během druhé punské války. Původní římský denarius vážil přibližně 4,5 gramu a obsahoval vysoký podíl stříbra. Postupem času docházelo ke snižování hmotnosti a ryzosti, zvláště v období krize 3. století n.l. Zásadní obnova stříbrné měny přišla s reformami Karla Velikého kolem roku 793-794, kdy byl zaveden tzv. karolinský denár o hmotnosti cca 1,7 gramu, který se stal základem středověkých měnových systémů. Ve střední Evropě se denáry začaly razit na konci 10. století – v českých zemích za vlády Boleslava I. (935-972), v Uhrách za Štěpána I. (997-1038) a v Polsku za Měška I. (963-992). Vrcholným obdobím denárového mincovnictví v českých zemích bylo 11. století, kdy vznikaly ražby vynikající umělecké úrovně. Od 13. století byl denár postupně nahrazován těžšími stříbrnými mincemi – groši, ale v některých regionech Evropy přežíval jako drobná mince až do 19. století. Významným pokračovatelem tradice denáru byl tzv. pfennig v německy mluvících zemích a penny v anglosaském prostoru.
Z technologického hlediska prošly denáry zajímavým vývojem. Nejstarší ražby vznikaly jednoduchou technikou s využitím dvou razidel a kladiva. Mincovní střížky byly nejprve vystřihovány z tenkého stříbrného plechu, což vysvětluje jejich často nepravidelný tvar. Ve středověku se pro zefektivnění výroby používala tzv. střížková metoda, při níž byly střížky vysekávány z plochých stříbrných pásků. Charakteristickým znakem středoevropských denárů je jejich jednostranná ražba – ačkoliv měly mince oboustranný obraz, reliéf aversu se často propadal na revers, což vytvářelo negativní obraz (tzv. "incuse"). Z hlediska ikonografie se denáry vyznačují velkou rozmanitostí. Římské denáry obvykle nesly portréty vládců nebo božstev a na rubu alegorie nebo propagandistické výjevy. Středověké denáry kombinovaly křesťanské motivy (kříže, svatí patroni) s portréty panovníků a heraldickými symboly. České denáry často zobrazovaly sv. Václava jako patrona země a ruku Boží nebo panovnické insignie. Uherské denáry typicky prezentovaly dvojitý kříž nebo korunu sv. Štěpána. Součástí designu byly také nápisy – zpočátku latinské, později i v národních jazycích – identifikující panovníka, mincovnu nebo nominální hodnotu.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatiky představují denáry fascinující sběratelskou oblast s tisíciletou tradicí, která umožňuje nahlédnout do historie, ekonomiky a umění minulých epoch. Zvláště ceněné jsou rané české a uherské denáry z 10. a 11. století, které dokumentují formování středoevropských státních útvarů. Investiční potenciál mají především dobře zachované exempláře s jasnou atribucí ke konkrétnímu panovníkovi a vzácné varianty, které se na trhu objevují jen výjimečně. Římské republikánské a císařské denáry s portréty významných osobností jako Caesar, Augustus nebo Nero patří k likvidním numismatickým komoditám s relativně stabilním růstem hodnoty. Důležitým aspektem při posuzování hodnoty je vedle vzácnosti a stavu také provenience – doložený původ mince z respektované sbírky může výrazně zvýšit její cenu.
Příklady
Mezi nejvýznamnější typy denárů patří:
- Římský republikánský denár – s vyobrazením bohyně Romy a jezdců Castora a Polluxe
- Ethelredův denár – anglosaská mince, která inspirovala skandinávské a středoevropské ražby
- Václavský denár – český typ s vyobrazením sv. Václava a heslem "Svatý Václav"
- Štěpánský denár – uherský typ se jménem prvního uherského krále a křesťanskými symboly
Zajímavosti
- Termín "denár" dal název mnoha moderním měnám – od římského denaria je odvozeno slovo "dinár" používané v arabských zemích, stejně jako historický názvy měnových jednotek v Makedonii, Srbsku a dalších balkánských státech.
- Typickou funkcí denárů v raném středověku nebyla jen směna, ale také propagace panovnické moci – mnohé typy byly raženy primárně k oslavě korunovací, vítězných bitev nebo jiných významných událostí.
- Nejcennější český denár, tzv. "svatováclavský denár" z doby vlády Boleslava II. s vyobrazením ruky Boží a nápisem "DEXTERA DEI" (Pravice Boží), byl v roce 2017 prodán v aukci za rekordních 2,3 milionu korun.
- Specifickou podkategorii tvoří tzv. "křížové denáry" ražené v 10.-12. století v oblasti dnešního Německa, které na obou stranách nesou pouze křesťanský kříž v různých variacích bez jakéhokoliv portrétu – tyto mince sloužily jako neutrální platidlo akceptovatelné ve více regionech.