Desátek

Desátek je daň ve výši jedné desetiny úrody, příjmu nebo jiného výnosu, která byla odváděna církvi nebo světské vrchnosti a představovala jeden z nejdůležitějších ekonomických institutů středověké společnosti. Tento biblický koncept převzatý křesťanstvím se stal páteří církevních financí po více než tisíciletí a významně ovlivňoval hospodářství až do moderní doby. V numismatice se desátek projevuje speciálními žetony pro výpočet desátku, mincemi raženými z desátkových příjmů a zobrazením výběru desátků na medailích.

Biblický původ a raná historie

Desátek má kořeny ve Starém zákoně, kde Abraham dal desetinu kořisti knězi Melchisedechovi. Mojžíšův zákon ustanovil povinný desátek pro levity sloužící v chrámu. Izraelité odváděli ma'aser - desetinu obilí, vína a oleje pro chrám. Druhý desátek se konzumoval při poutích do Jeruzaléma. Třetí desátek každý třetí rok šel chudým a vdovám. Chrámová ekonomika závisela na desátkovém systému.

Raná církev převzala koncept desátku postupně. První křesťané praktikovali dobrovolné dary. Sv. Augustin a sv. Jeroným prosazovali desátek jako morální povinnost. Synoda v Mâcon 585 ustanovila desátek jako církevní příkaz. Karel Veliký kapitulárií 779 učinil desátek povinným zákonem s trestem exkomunikace za neplacení. Karolinská legislativa transformovala dobrovolný dar v povinnou daň.

Desátkový systém se rozvinul ve složitou strukturu. Velký desátek (decima maior) z hlavních plodin - obilí, víno. Malý desátek (decima minor) ze zeleniny, ovoce, drůbeže. Krevní desátek z narozených zvířat. Novální desátek z nově obdělané půdy. Osobní desátek z řemeslné a obchodní činnosti. Některé oblasti platily zelený desátek z lesa nebo vodní desátek z rybolovu.

Středověká praxe desátku

Desátek se stal ekonomickým základem církevních institucí. Farní desátek teoreticky náležel místnímu faráři pro jeho živobytí a údržbu kostela. V praxi však patronátní právo umožňovalo inkorporaci - kláštery a kapituly si přivlastňovaly farní desátky. Biskupský desátek šel diecézi. Papežský desátek vybíraný příležitostně financoval křížové výpravy. Desátky tvořily 20-30% církevních příjmů.

Výběr desátku vytvořil specializované instituce. Desátkové stodoly (decimární sýpky) skladovaly naturální desátky. Decimátoři - úředníci dohlížející na výběr. Desátkové rejstříky evidovaly povinné subjekty. Právo výběru se pronajímalo - desátkový pacht. Spory o desátky řešily církevní soudy. Vymáhání používalo exkomunikaci a interdikt.

Světská vrchnost postupně participovala na desátcích. Infeudace desátků - církev předávala desátková práva jako léno. Patroni kostelů si nárokovali část desátků. Sekularizované desátky přešly na šlechtu během reformace. Panovníci vybírali mimořádné křížové desátky. Ve Francii král získal právo na církevní desátek pro válečné účely. Desátek se stal hybridní církevně-světskou daní.

Desátek v různých zemích

V Anglii byl desátek (tithe) povinný od 10. století do Tithe Act 1936. Každá farnost platila rektorovi nebo vikaristovi. Tithe barns dodnes stojí jako památky. Enclosure Acts 18.-19. století komutovaly desátky na peněžní platby. Tithe War v Irsku 1830 byl odpor katolíků platit anglikánské církvi. Desátkové mapy z Victorian era dokumentují vlastnictví.

Ve Francii dîme představovala největší břemeno třetího stavu. Církev vlastnila 10% půdy a vybírala desátek z 25% území. Cahiers de doléances 1789 požadovaly zrušení. Národní shromáždění zrušilo desátky 4. srpna 1789 během Velké noci. Konfiskace církevního majetku a assignáty nahradily desátkové příjmy.

V českých zemích desátek existoval od 10. století. Břevnovský klášter držel desátkové právo nad rozsáhlými územími. Husité odmítali platit desátky zkorumpované církvi. Konfiskace 1620 převedla mnoho desátků na katolickou šlechtu. Josef II. částečně sekularizoval desátky 1782. Definitivní zrušení přišlo s revolucí 1848.

Desátkové známky a výpočetní pomůcky

Výpočet desátku vyžadoval speciální nástroje. Desátkové žetony (Zehntpfennige) používané v německých zemích pro kalkulaci. Decimální počítací desky s kolonkami pro různé plodiny. Desátkové berní rejstříky s detailními seznamy povinností. Měřící nádoby standardizované pro odvod naturálií. Váhy pro kontrolu desátku ze sena a slámy.

Mincovnictví reflektovalo desátkovou ekonomiku. Desátkové feniky ražené z výnosu desátků některými biskupstvími. Decimální tolary commemorující bohaté desátkové roky. Papežské scudi ze zvláštních desátků. Klášterní brakteáty financované z desátkových příjmů. Token money pro výplatu desátkových sběračů.

Medaile a známky dokumentují desátkový systém. Reformační medaile oslavující zrušení desátků. Revoluční žetony 1789 s nápisem "Plus de dîme". Commemorativní medaile k výročím zrušení. Farní pamětní mince k výstavbě ze starých desátkových příjmů. Muzejní repliky desátkových žetonů.

Ekonomický a sociální dopad

Desátek významně ovlivňoval středověkou ekonomiku. Odhaduje se, že církev kontrolovala 20-30% zemědělské produkce. Akumulace kapitálu v klášterech umožnila rozvoj zemědělství - meliorace, nové plodiny. Redistribuce prostřednictvím charity a špitálů. Financování vzdělání a umění. Negativně - brzda inovací, sociální napětí, podporovala nevolnictví.

Sociální konflikt kolem desátků formoval dějiny. Albigenská hereze částečně protestovala proti církevnímu bohatství. Husitská revoluce začala kritikou desátků. Německá selská válka 1525 požadovala zrušení malého desátku. Francouzská revoluce explodovala částečně kvůli desátkové zátěži. Moderní odluka církve od státu ukončila tisíciletou tradici.

Zajímavosti

• Quakers v Anglii byli vězněni za odmítání platit desátky státní církvi - 15 000 uvězněných v 17. století
• Město Visby na Gotlandu má 92 desátkových stodol, více než kterékoliv jiné město Evropy
• Desátkový les v Čechách dostal jméno, protože každý desátý strom patřil církvi
• Poslední desátek v Evropě se platil ve Švýcarsku v kantonu Baselland do roku 2001
• Mormonská církev dodnes vybírá povinný desátek od členů - 7 miliard dolarů ročně
• Anglické rčení "tithe barn" označuje něco obrovského - desátkové stodoly byly největší budovy po kostelech