Deviza
Deviza označuje finanční aktiva denominovaná v zahraniční měně, která jsou držena na bankovních účtech tuzemských či zahraničních finančních institucí. V přesném ekonomickém významu představují devízy nároky oprávněných subjektů na platby v cizích měnách.
Historie
Pojem deviza se vyvinul ze středověkého bankovnictví v italských městských státech během 13. století. Benátští a florentští bankéři vytvořili systém bezhotovostních převodů mezi různými měnami pomocí směnek, které nazývali
Moderní devizový systém vznikl v 19. století s rozvojem mezinárodního bankovnictví a telegrafních spojení. Londýnská City se stala centrem světového devizového obchodu, kde se denně směňovaly pohledávky v desítkách měn. Zavedení zlatého standardu v 70. letech 19. století vytvořilo stabilní rámec pro devizové operace - každá měna měla fixní zlatý obsah, což usnadňovalo přepočty.
Pro Rakousko-Uhersko a později Československo měly devízy zásadní význam během první světové války. Monarchie zavedla přísnou devizovou kontrolu v roce 1916, kdy veškeré zahraniční platební prostředky musely být odevzdány státu. Tento systém pokračoval i po vzniku Československa - devizový zákon z roku 1919 stanovil monopol státu na obchod s devizami.
Období velké hospodářské krize 30. let přineslo kolaps volného devizového obchodu. Většina zemí včetně Československa zavedla devizové hospodářství s přísnou regulací. Občané museli odevzdávat veškeré devízy Národní bance, která je přidělovala podle státních priorit. Černý trh s devizami se stal masovým fenoménem.
Komunistický režim po roce 1948 vytvořil totální devizový monopol. Držení devíz soukromými osobami bylo trestným činem, výjimkou byly takzvané tuzexové poukázky. Devizový příslib představoval vzácné privilegium umožňující cestování na Západ. Paradoxně právě nedostatek devíz byl jednou z hlavních ekonomických slabin socialistického systému.
Liberalizace devizového režimu začala až po listopadu 1989. Postupně byla zavedena vnitřní směnitelnost koruny (1991), běžná směnitelnost (1995) a nakonec i kapitálová směnitelnost. Od vstupu do EU v roce 2004 platí v České republice volný pohyb kapitálu, devizové restrikce prakticky neexistují.
V současnosti tvoří devizové rezervy České národní banky přes 150 miliard eur, což představuje více než 60% HDP. Tyto rezervy vznikly především během devizových intervencí v letech 2013-2017, kdy ČNB udržovala kurz koruny nad 27 CZK/EUR.
Ekonomický význam a druhy devíz
Devízy se dělí na volně směnitelné (konvertibilní) a vázané. Konvertibilní devízy jako americký dolar, euro nebo japonský jen lze volně směňovat na mezinárodních trzích. Vázané devízy podléhají omezením - například čínský juan byl dlouho směnitelný pouze pro běžné transakce, nikoliv kapitálové.
Z právního hlediska rozlišujeme valuty (hotovostní peníze v cizí měně) a devízy v užším smyslu (bezhotovostní prostředky). Toto rozlišení má praktický význam při celní kontrole - na valuty se vztahují oznamovací povinnosti při překročení hranice EU ve výši 10 000 eur.
Devizový trh představuje největší finanční trh světa s denním obratem přes 7 bilionů dolarů. Kurzy hlavních měn se mění každou sekundu na základě nabídky a poptávky. Pro běžné občany jsou důležité především turistické kurzy, které banky vyhlašují pro směnu valut.
Zajímavosti
- Slovo "deviza" pochází z latinského "dividere" (dělit) - původně označovalo rozdělení směnky na více částek
- Za komunismu byl Tuzex jediným legálním způsobem, jak občané mohli využít devízy - bony se daly získat od příbuzných ze zahraničí
- Největší devizové rezervy drží Čína - přes 3,2 bilionu dolarů, což je více než HDP Francie
- Švýcarský dinár byl kuriózní devizou používanou v kurdském Iráku 1991-2003, ačkoliv ho žádná banka neuznávala
- První devizový automat v Československu byl instalován na pražském letišti v roce 1990